logo Facebook
i slova jsou činy

Aleš Juchelka: ANIŽ VÁS ZNAJÍ, TAK VÁM NOVINÁŘI VYHLÁSÍ VÁLKU OD PRVNÍ VĚTY ROZHOVORU

20. ledna 2020 13:00

„Vždycky jsem měl svůj názor na spoustu věcí. Od malička jsem byl takovým aktivistou v tom dobrém slova smyslu,“ řekl v novém rozhovoru Českých médií bývalý moderátor a tvůrce, dnes poslanec ANO – místopředseda volebního výboru Aleš Juchelka. „Rada České televize je soubor lidí, každý z nich má svůj názor a tvoří jinou agendu v rámci té rady. Já žádnou konkrétní kritiku k radě nemám. Vždycky můžu kritizovat to, co se objeví na obrazovce České televize a s čím nejsem spokojen. Takové podněty radě dávám a očekávám vždycky nějaký výsledek. Co bych ale vytkl, to je až přílišná hegemonie společně s managementem České televize. U natáčení máte třeba vedle tvůrce i dramaturga, který to tvoření dává do nějakých mantinelů. Takhle já si představuji radu, která s tím managementem polemizuje nad určitými věcmi. To v poslední době vnímám, když radní neschválili rozpočet České televize na tento rok. Tak sám jsem zvědavý, do jakého konsensu nakonec rada a management nakonec dojde.“

Česká televize odvysílala v pořadu Reportéři ČT reportáž, která se silně dotkla Lidických dětí. „Začal jsem se o to zajímat, abychom nenechali tyto osmdesátileté seniory ve štychu a aby se dočkali alespoň nějaké relevantní odpovědi. Stěžovali si Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, která jim nějak odpověděla a já s tou odpovědí jsem spokojený nebyl. Dal jsem proto podnět malé radě i managementu televize, aby se k tomu vyjádřili,“ vysvětlil Aleš Juchelka. RRTV odpověděla strohou právnickou hantýrkou. „Ale rád bych tam slyšel i osobní názor. Podle mě to rada udělat může. Pokud se odpoví osmdesátiletým lidem, že když cítí nactiutrháni, tak ať si to s Českou televizí vyřídí v občanskoprávním sporu, tak to mi správné nepřijde. Já jsem s tím opravdu spokojen nebyl. Rád bych to vyřešil, pro mě to je lidská záležitost, lidská věc.“ Teď tedy odpověď na citlivou reportáž připravuje díky stížnosti místopředsedy volebního výboru generální ředitel České televize a malá rada. Jestli ta odpověď bude mít i lidský rozměr ukáží nejbližší týdny.

Rozběhla se diskuse o financování Českého rozhlasu a České televize. Současný systém je s drobnými změnami nastaven od roku 2005. Ve sněmovně leží některé poslanecké návrhy na úpravu financování, poslankyně Barbora Kořanová připravuje tematický seminář. „Veřejnoprávní média mají u nás rozpočet dohromady přes osm miliard korun. Do budoucna budeme muset změnit jejich financování. Nevím, jestli to je otázka delšího nebo kratšího času, ale myslím si, že je to téma na stole. Poplatky jsou jakousi daní za veřejnou službu,“ popsal Aleš Juchelka. „My máme výbornou výtěžnost koncesionářských poplatků třeba oproti Polsku. Tam mají s výběrem poplatku problém, mají výtěžnost na polovině toho, co máme my. Zbytek musí dofinancovávat ze státního rozpočtu.“ Pokud se skutečně otevře zákon o rozhlasových a televizních poplatcích, může dojít k destabilizaci rozpočtů rozhlasu a televize. „Do té doby, než se dohodneme na způsobu financování, tak by to chtělo zachovat tak, jak to je,“ upozornil poslanec ANO. Podle něho nový model musí reflektovat i změny v preferencích a konzumaci obsahu, které přináší mladším generacím nové technologie.

V současné době běží výběr nových šesti členů Rady České televize a dvou členů Rady Českého rozhlasu. Mají být mediální rady spíše výbory lidové kontroly nebo spíše orgány sestavené z lidí, kteří o médiích a jejich řízení něco vědí a mají předpoklady reálně kontrolovat médium a generálního ředitele? Jak fungují kodexy? Co schází a přebývá v zákonech o ČT, ČRo a ČTK, co z toho by mohlo – mělo být v „budoucím“ vládním legislativním plánu?

Aleš Juchelka býval například tváří teenagerské Medúzy a jako tvůrce se podílel na pořadech z cyklu Ta naše povaha česká nebo Křesťanský magazín. „Mediálně - když se koukáte na plénum Poslanecké sněmovny, tak se musíte tlouct do hlavy a říkat si – to není možné…co se tam děje. Tam je taková jedna i druhá magická věc. Někteří poslanci ji využívají víc než hojně. To je ten pultík a ruku v ruce ta kamera, která je před tím pultíkem. To jsou spojité nádoby. Potom si to všichni (mě nevyjímaje) stříhají na sociální sítě. To je natolik magická záležitost, která vytváří u diváků až pokřivený obraz Poslanecké sněmovny,“ glosoval tvůrčíma očima Aleš Juchelka. „Když se třeba řešila věc, která musela být bez médií a bez kamer, tak se udělala pětiminutová přestávka a hermeticky se uzavřel prostor, z jednoho balkonu odešla veřejnost, z druhého novináři a řešila se ta věc, která je v tom tajném režimu. A bylo to hotové během deseti minut. Nikdo tam vlastně nic neříkal.“

S nadhledem a vtipem promluvil poslanec i komunikaci s novináři. „Když jsem se stal poslancem, tak během jednoho večera – ze soboty na neděli - jsem se pro média stal ne-li nepřítelem, tak minimálně podezřelým. Protože když jste politik, tak vlastně jste ale jako fakt podezřelý. Aniž Vás znají, tak Vám novináři vyhlásí válku od první věty vašeho rozhovoru. Já mám takové dva novináře, ke kterým už nikdy nepůjdu. Protože - i když se bavíte o rodinné politice, tak od první věty je to boj a sarkasmus trochu jakoby shazování…“

Pokrývá Česká televize všechny významné názorové proudy v České republice? Je u nás nastavena regulace televizí a rádií v porovnání s internetem správně? Potřebujeme protiváhu sociálních sítí? Celý rozhovor Jana Mrzeny s poslancem hnutí ANO, místopředsedou volebního výboru, Alešem Juchelkou spustíte zde!