logo Facebook
i slova jsou činy

Štěpán Kotrba: POLITICKÁ SFÉRA SI MUSÍ UVĚDOMIT, JAKÝ DŮRAZ KLADE NA PRAVDIVOST INFORMACÍ

01. července 2019 13:00

Pohled na to, co dělá Česká televize a Český rozhlas bývá u nás tak trochu schématický. Někdo jim fandí, zbožšťuje je a nedá na ně dopustit. Jiní je mají za prapříčinu všeho zla a nositele všech protinárodních zájmů. Pro mlčící většinu mají hlavně bavit, vzdělávat a informovat. Racionální diskuse o médiích veřejné služby s nadhledem a v souvislostech u nás momentálně neexistuje. Mediální a politický analytik Štěpán Kotrba býval před patnácti lety členem Rady Českého rozhlasu. Bylo to v době, kdy Jan Mrzena byl předsedou Rady České televize. Zákon těmto radám po televizní revoluci uložil novou povinnost – připravit Kodex, který následně schválila Poslanecká sněmovna. Chvíli to trvalo, ale podařilo se. „Společnost se tehdy na tom shodla ústy svých zvolených zástupců,“ podotkl Štěpán Kotrba. Kodex ČT a Kodex ČRo platí beze změn dodnes, oba platí od léta 2003.

„Namísto autoregulační normy se té role chytila sněmovna s požadavkem zpřesnit chování novinářů vůči společnosti a dát tomu vyšší status. A tak se to stalo vlastně právní normou. Sněmovna kodexy přijala na úrovni zákona. Náběh realizace byl postupný,“ shrnul Štěpán Kotrba a dodal, „ne vždy si všichni novináři připustili, že jsou povinni se tím kodexem řídit, a ne vždy si připustili, že se ocitají v různých rolích – například to, že v roli moderátora není jenom moderátorem, ale také jedna strana rozhovoru. Ne vždy všechny odstíny chování vůči skryté kameře, vůči používání investigativních metod práce odpovídají kodexu i dnes. A ne vždy vynucují vedoucí pracovníci veřejnoprávních médií kodex u svých podřízených.“ Dodržování Kodexu ČT a Kodexu ČRo mají kontrolovat rady a v rámci projednávání výročních zpráv i Poslanecká sněmovna. „V podstatě ta norma vynucována není. A to i přesto, že s médii veřejné služby je nespokojena část občanů. A to je špatně.“

Je na čase bavit se o zásadní novelizaci Kodexů a o úpravách definice veřejné služby České televize a Českého rozhlasu? „Já si nemyslím, že se od té doby něco změnilo, mimo to, že se mění technologie. Řeklo se – a na tom je obecný souhlas – že média veřejné služby budou sloužit ve všech kanálech informačních, které jsou dostupné. To znamená, že nebudou zužovány na jakési zbytkové služby. To znamená, že i na internetu, na digitálních sítích budou ta média dostupná,“ vysvětlil Štěpán Kotrba. „Problém je pouze v tom, jak jim to technicky zabezpečit, protože to je na zákonodárcích, to není na volném trhu. Ale dnes by média veřejné služby měla být tak saturována jak finančně, tak zákonnými předpoklady, aby mohly v plném rozsahu konkurovat médiím komerčním,“ pokračoval analytik. „Já si myslím, že máme jedny z nejlepších mediálních zákonů (co se týče médií veřejné služby). Myslím, že dokonce ten trend odklonu od reklamy, nezaplevelování vysílání obsahu reklamou, je správný (u médií veřejné služby). Je tady otázka nutnosti nějakým způsobem doprecizovat nové technologické možnosti, které se vyskytují, ale zákony by se měnit neměly.“

Jak ovlivňovaly veřejné mínění Český rozhlas a Český televize okolo roku 2000? Jak ho ovlivňují dnes? Co se stalo s příchodem facebooku a twitteru? Jaký je vlastně podle Štěpána Kotrby úkol ČT a ČRo v oblasti získávání, zpracování a šíření informací, tedy v oblasti zpravodajství v současné době? Kam směřuje vývoj, co tedy může platit například v roce 2030? Budou Český rozhlas a Česká televize spíše producenti obsahu a méně se budou starat o jeho „vysílání“? Je DAB+ budoucnost rozhlasového vysílání nebo jen přechodná kapitola? Jaký dopad bude mít pátá generace internetu pro obsah? A existuje dnes ten obsah? Jak se má v mediálním soukolí uplatňovat Česká tisková kancelář?

Nový rozhovor Českých médií - tentokrát s mediálním a politickým analytikem Štěpánem Kotrbou otevřete zde!