logo Facebook
i slova jsou činy
ČM TV
Ne vždy jde výhradně o obsah. Podívejte se na naše rozhovory, sledujte body language, gesta a nonverbální vyjádření. Váš pocit doplní to, co můžete slyšet nebo číst. Najdete zde také záznamy jednání, kterých byste se rádi zúčastnili.

Pavel Žáček: KOMUNISTÉ MAJÍ NA RUKÁCH KREV OD ROKU 1948 AŽ DO ROKU 89

21. ledna 2019
Po celý rok 2019 bude většina médií připomínat události, které nás odvedly z totality. Protože netřeba zapomínat, ani podléhat nepřiměřené nostalgii, některé osobní vzpomínky (byť i malé) uslyšíte i v rozhovorech na Českých médiích - často od lidí, kterých se na ně nikdo neptal. Pro začátek uděláme výjimku, která potvrzuje pravidlo. Přinášíme rozhovor s Pavlem Žáčkem, který byl nejen na Národní, ale později byl ředitelem Archívu bezpečnostních složek a se svým týmem přebíral a následně odtajňoval výbušné archivní fondy a sbírky komunistických bezpečnostních složek, svazkové agendy kontrarozvědných, rozvědných i vyšetřovacích orgánů STB, ale i Zpravodajské správy Generálního štábu. Byl zakladatelem a prvním ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. V listopadu 89 studoval Fakultu žurnalistiky UK. Byl jedním z organizátorů studentské demonstrace 17. listopadu, existuje legendární fotografie (černobílá), kdy Pavel Žáček stojí před československou vlajkou a vyhlašuje 20.listopadu 1989 na žurnalistice stávku. „Vybudovali jsme tehdy na fakultě tiskové centrum a všichni, kdo byli na místě a zahájili okupační stávku, tak se podíleli na psaní,“ vzpomínal Pavel Žáček na první dny po obuškovém zásahu bezpečnostních složek. „Přinášeli jsme informace z Občanského fóra a z Prahy. Zprvu jsme se soustředili na informace, jak probíhal ten zásah, protože Československá televize neinformovala, rozhlas a další média v podstatě neexistovala. Bylo nutné ta osobní svědectví, rozšířit i mimo Prahu, protože komunistické orgány tady vytvořily embargo a cenzuru. Bylo nutné to při těch spanilých jízdách dostat do jiných měst. Vím, že tehdy jezdili studenti nejen do Ústí nebo Chebu, ale také třeba do Košic.“ Celý článek

Michal Bregant: FILMY V RESTAUROVANÉ PODOBĚ OPRAVDU VYPADAJÍ JAKO FILMY Z TÉ DOBY

14. ledna 2019
Filmový historik a kritik Michal Bregant se stal generálním ředitelem Národního filmového archivu v roce 2011. Mezi lety 2002–2008 byl děkanem FAMU. Výrazná osobnost, o které bylo vždy hodně slyšet. „Poslání Národního filmového archivu zůstává stejné. Jádrem je péče o české a československé filmové dědictví,“ definoval podstatu práce NFA jeho generální ředitel, „není to jenom nějaký sklad filmů, ale instituce, která se stará nejen o minulost, ale i budoucnost těch filmů. Musíme se starat o filmy, aby i za padesát, sto, doufejme i dvě stě let byly dostupné. Ta kontinuita je tam dominující.“ Celý článek

Zdeněk Holý: POTŘEBOVALI JSME, ABY STUDENTI MOHLI VYTVÁŘET FILMOVÉ ŠTÁBY

07. ledna 2019
Děkanem Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění se stal Zdeněk Holý v květnu 2016. Při prvním setkání mu dal rektor Jan Hančil do ruky podstatný materiál, „…tady máte nový vysokoškolský zákon – seznamte se s ním. To, že neznám dokonale vysokoškolský zákon, jsem tenkrát cítil jako deficit,“ vzpomínal Zdeněk Holý na první kroky po uvedení do funkce. „Jedna z věcí, které má děkan plnit, je zákonné fungování fakulty. To bylo podstatné, takže jsem spoustu věcí dával institucionálně do pořádku.“ Situace na vysokých školách a v celé společnosti se mění. „Lidé jsou si vědomi svých zákonných práv a povinností. Třeba z hlediska přijímacího řízení a odvolání neustále na vysokých školách narůstá právní agenda, takže je třeba mít tyhle věci v pořádku,“ naznačil děkan problémy, které musel po nástupu do funkce řešit. Celý článek

Pavel Žáček: PREZIDENT BYL INFORMOVÁN O ÚSPĚŠNÉ AKCI BIS PROTI RUSKÉMU VLIVOVÉMU PRONIKÁNÍ NA ZAČÁTKU ROKU

20. prosince 2018
Pavel Žáček byl jednou z tváří listopadu 89. V té době studoval Fakultu žurnalistiky UK a byl šéfredaktorem fakultního časopisu Proto. Byl jedním z organizátorů studentské demonstrace 17. listopadu 89, existuje legendární fotografie (černobílá), kdy Pavel Žáček stojí před československou vlajkou a vyhlašuje 20.listopadu 1989 na žurnalistice stávku. Byl ředitele Archívu bezpečnostních složek, se svým týmem přebíral a následně odtajňoval archivní fondy a sbírky komunistických bezpečnostních složek, svazkové agendy kontrarozvědných, rozvědných i vyšetřovacích orgánů STB, ale i Zpravodajské správy Generálního štábu. V současné době je poslancem za ODS (místopředseda Výboru pro bezpečnost, člen Výboru pro obranu, člen Stálé komise pro činnost NBÚ, BIS, atd.). Nedávné výroky Miloše Zemana o zprávě BIS a označení jejích agentů nálepkou čučkaři plnily média. „Tyto komentáře ze strany prezidenta republiky považuji za nepatřičné, dokonce absurdní,“ řekl Pavel Žáček. „Faktem je, že zpravodajské služby, jako součást bezpečnostního aparátu České republiky, pracují pro vládu i pro prezidenta. Prezident je průběžně informován, ví o té situaci mnohem více. A on se z nějakých svých osobních důvodů, které mají nějaké své byznysové pozadí směřující například do Ruska nebo do Číny, rozhodne napadnout jednu ze složek bezpečnostního aparátu České republiky,“ vysvětlil expert na činnost tajných služeb Pavel Žáček, „Napadne veřejně BIS a svou případnou kritiku neuplatní v režimu, kam by to mělo být směřováno. BIS nemůže plnit své úkoly bez určité míry utajení a konspirace. Diskuse v médiích má dopad na její činnost…Miloš Zeman zase překročil určité hranice." Celý článek

Jaromír Šofr: NÁVRAT K PŮVODNÍ PODOBĚ FILMU PROSTŘEDNICTVÍM DIGITALIZACE UMOŽŇUJE POUZE SOFISTIKOVANÁ METODA

06. prosince 2018
Na naše filmy jsme právem pyšní. Hlavně na ty, které měly úspěch v době svého vzniku a které hltáme i dnes. Řada z nich se dočkala mnoha ocenění v zahraničí, protože se ve své době bezpečně zařadily mezi ty nejlepší, které se v Evropě natočily. Miloš Forman, Jan Němec, Otakar Vávra, Evald Schorm, František Vláčil Jiří Krejčík, Věra Chytilová, Jiří Menzel a další osobnosti české filmové školy směle proháněly ve své době úspěšné kolegy tradičních kinematografických velmocí z Itálie, Francie, ale i z Hollywoodu. Klíčovým partnerem při natáčení a postprodukci je pro každého režiséra kameraman. Ne nadarmo se v souvislosti s vynikajícími českými filmy mluví o české kameramanské škole. Pro Jiřího Menzela se takovým tvůrčím partnerem stal Jaromír Šofr. Natočili spolu oskarové Ostře sledované vlaky (1966), Rozmarné léto (1967) a k vlastním třicátinám nadělili Skřivánky na niti (1969). „Skřivánci byli natáčeni už ve stísněné atmosféře tohoto státu. Důsledek přítomnosti cizích armád bylo možno pozorovat v pozvolném vyměňování osobností na vedoucích funkcích ve filmovém průmyslu. Ta výměna byla tak dokonalá, že tam nakonec šli lidi, kteří sloužili Kremlu,“ vzpomínal v novém rozhovoru Českých médií profesor Jaromír Šofr. „Když se točili Skřivánci, tak bylo chladné jaro roku 1969. My jsme ještě měli podporu všech vedoucích míst včetně ředitele Filmového studia Barrandov Harnacha. Film byl natáčen s podporou zahraničního producenta. Jemu jsme pak film předvedli v Mnichově. Projevil až otcovskou péči o nás – což chlapci, ten film je dobrý, to jo. Ale co vy dva, co s Vámi bude? Vy se chcete vrátit do Prahy? My jsme samozřejmě byli naivní kluci, necítili jsme nutnost emigrovat. Věděli jsme, že Čechy nejsou Rusko čili žádná Sibiř, žádný kriminál…Pro Menzela přišel distanc …přežil to jako dítě štěstěny. Jezdil ven, režíroval skvělá divadelní představení, vracel se do Čech. Já jsem to taky přežil. Na Barrandově jsem toho moc neudělal, ale dělal jsem v jiných studiích, v televizi…no uživil jsem se tak nějak.“ Celý článek

Milena Jabůrková: ZMĚNY AUTORSKÉHO PRÁVA SE DOTKNOU VŠECH!

05. listopadu 2018
Česká média trvale sledují diskusi i celý proces schvalování směrnice o autorském právu v Evropě.  „Autorský zákon je zastaralý. Autorské právo nedokázalo chytit krok s mohutným technologickým rozvojem. Vychází ze zásad konce devatenáctého století,“ vysvětlil základní důvody pro změnu docent mediálního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Rozehnal.  Proces vyjednávání je časově náročný, klíčovou otázkou zůstává – stihne normu schválit Europarlament ještě před jarními volbami? V novém rozhovoru Českých médií uvedla Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy České republiky: „Nás všech se dané změny nového autorského práva zásadně dotknou.“ Celý článek

Martin Komárek: MILOŠ ZEMAN NOVINÁŘE NENÁVIDÍ OD ROKU 1996 KVŮLI ČLÁNKU V LIDOVÝCH NOVINÁCH

29. října 2018
Politici novináře potřebují, ale současně z nich mají strach. V aktuální Poslanecké sněmovně je jen málo lidí, kteří rozumí médiím trochu víc než průměrný fanoušek fotbalu. Možná proto neexistuje v programovém prohlášení vlády k mediální politice cokoliv hmatatelného, možná proto hlasující většina není schopna vygenerovat víc než jednotlivé kritické výkřiky bez hlubších znalostí problému. Martin Komárek (ANO) byl v minulém období předsedou volebního výboru Poslanecké sněmovny. Dnes už opět novinář a spisovatel v rozhovoru pro Česká média popsal, jak se změnily poměry v nominování kandidátů do RRTV. „Tady to nominují kluby. Já jsem se snažil, aby klub Hnutí ANO nominovalo lidi, kteří věci rozumí, kteří mají mediální zkušenost a kteří jsou nestranní a nezaujatí,“ vysvětlil Martin Komárek a vrátil se k nominaci a odstoupení Petra Štěpánka. „Ta situace je trošku legrační, protože klub ho nejdříve podpořil, jako by nevěděl, kdo to je, a pak, když se to dozvěděl, tak ho nepodpořil. Moc tomu nerozumím, to vypadá, jako by ten klub tak trochu nebyl svéprávný. Ta nominace může být do jisté míry politická hra, nějaký pokusný balónek. Petr Štěpánek, co chce vyhodit Kavčí hory do povětří (byť jen obrazně – myslím, že si neumí udělat ty chemické bomby), rozhodně vystraší a zděsí pražskou kavárnu. Takže možná to byl jakýsi test, jaká bude reakce.“ Celý článek

Jan Jirák: USNESENÍ ŠKOLSKÉHO VÝBORU VZBUZUJE OBAVY O VZDĚLANOSTNÍ ÚROVEŇ NĚKTERÝCH POSLANCŮ

22. října 2018
Je to už deset let, co byl Jan Jirák jmenován prvním profesorem mediálních studií v České republice. Za tu dobu se ve světě šíření informací a relevanci jejich pravdivosti změnilo úplně všechno. „Původní masová média nás svým způsobem dávala dohromady. Všichni se dozvídali zhruba totéž, mohl jsem se spolehnout, že jste viděl stejné zprávy jako já, pravděpodobně jsme koukali na podobný seriál, protože těch možností bylo podstatně méně. Společnost to dávalo trochu dohromady, protože měla nějaký informační a zážitkový základ. Nová média tohle rozbila. Dnes už se lidé nemohou spolehnout na to, že ten druhý zná totéž, dnes už žijeme v menších bublinách, které si sami budujeme, a vnitřní integrita společnosti je daleko menší,“ popsal Jan Jirák začátek trendu, jehož konce nejsme schopni dohlédnout. „Žijeme ve světě, kdy si pravdivosti těch bublin konkurují navzájem, není tam žádná dominantní, organizující, aby někdo mohl říct – vždyť to bylo v novinách! Jestli je to dobře, nebo špatně, to se teprve uvidí.“ Celý článek

Lukáš Kovanda: FINANČNÍ KRIZE - VELMI ZAJÍMAVÉ OBDOBÍ PRO PÍŠÍCÍHO EKONOMA

15. října 2018
Média dávají ekonomické agendě prostor srovnatelný s politikou a čtenáři, posluchači i diváci informace z oblasti hltají. Lukáš Kovanda je jedním z nejžádanějších ekonomů pro vyjádření a komentáře při zprávách o rozhodnutí ČNB, vývoji řeckých dluhů, ale třeba i obchodu s chudobou. Ještě za studií spolupracoval s časopisem Týden (ekonomický redaktor, poté hlavní ekonomický analytik). „Myslel jsem, že to bude tak na tři týdny, než si najdu jinou práci ve financích, ale nakonec se mi ta práce zalíbila natolik, že jsem v médiích zakotvil na dlouhých pět let,“ vzpomínal Lukáš Kovanda. „Přišla finanční krize, a to bylo velmi zajímavé období pro ekonoma píšícího o těch věcech. Ta doba byla velmi transformativní a poznamenala celý náš život další.“ Uveřejnil zhruba stovku rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz), ale i s dalšími světovými osobnostmi. V současné době je stálým spolupracovníkem Reflexu a Českého rozhlasu, pracuje i pro našeho sourozence - Ecofin. Celý článek

Petr Koliha: BYLA BY ŠKODA, KDYBYCHOM Z ÚZKOPRSÝCH DŮVODŮ NEROZVÍJELI TRADICI VÝROBY FILMŮ PRO DĚTI!

08. října 2018
Déčko je programový okruh České televize pro děti. Jediný program u nás, který má vlastní původní tvorbu se v éteru se objevil 31. srpna 2013 - slaví tedy páté narozeniny.  Od začátku své existence je lídrem vysílání pro děti v České republice. V cílových skupinách dětí ve věku 4 – 12 let dosahuje share přes 30%. „Je to vlastně normální velká televize pro mladé diváky,“ představil Déčko jeho výkonný ředitel Petr Koliha, „děláme všechny žánry od zpravodajství a publicistiky až po zábavné pořady. Ale hlavně vzdělávací pořady – to je ta přidaná hodnota, kterou jsme s týmem při projektování Déčka přidali. Děti chceme bavit, motivovat, ale zároveň informovat o světě, orientovat je a zároveň jim poskytovat vzdělávací prvky. Samozřejmě zábavnou formou.“ Celý článek