logo Facebook
i slova jsou činy
ČM TV
Ne vždy jde výhradně o obsah. Podívejte se na naše rozhovory, sledujte body language, gesta a nonverbální vyjádření. Váš pocit doplní to, co můžete slyšet nebo číst. Najdete zde také záznamy jednání, kterých byste se rádi zúčastnili.

Marie Bastlová: POLITICI ČASTO NEZNAJÍ TÉMA DO HLOUBKY, ABY SE MOHLI PUSTIT DO ODBORNĚJŠÍ DEBATY

04. března 2019
Jak se snoubí práva a žurnalistika? „Výborně, vlastně se mi to vždycky hodilo,“ řekla v rozhovoru pro Česká média moderátorka a politická komentátorka Českého rozhlasu Marie Bastlová. „Způsob uvažování a možná i způsob práce s informacemi a také možná způsob toho, že se naučíte jinak používat zdroje, jinak s nimi pracovat. V případě nejrůznějších sporů si dohledáte až ten zákon, dohledáte si ten paragraf, protože víte, že to je ta nejpřesnější informace.“ Právě takový typ moderátorů bývá velmi fundovaným oponentem a pro mnoho politiků to bývá tvrdý oříšek. Držitelka Křepelky pro mladé novináře je slyšet hlavně v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Do Českého rozhlasu přišla v době, kdy vznikla stanice mluveného slova ČRo Plus. „Jsem někdy schopná k tomu, co se děje, nabízet příběhy,“ přiblížila pozici politického komentátora Marie Bastlová a dodala, „a tyhle příběhy já ráda píšu.“ Celý článek

Martin Groman: René Zavoral má radu, která s ním souhlasí a drží

28. února 2019
Ceny Ferdinanda Peroutky se letos udělovaly 6. února. Získali je Jaroslav Kmenta (Reportér) a Ondřej Kundra (Respekt). Místopředseda Rady ČTK Petr Žantovský předávání komentoval na Parlamentních listech v článku pod titulkem „Předseda Rady ČT rozdává ceny Bakalovým novinářům“. Předseda Společnosti Ferdinanda Peroutky Martin Groman ho nečetl. „Četl jsem reakci, kterou zveřejnil server Manipulátoři.cz a velice obsáhle z toho článku citoval. Já se držím toho, že Parlamentní listy nečtu.“ Nekonečný příběh hledání článku „Hitler je džentlmen“ je podle Martina Gromana dávno vyřešen. „Peroutka ty věty, které vyřkl prezident Zeman před čtyřmi lety, nikdy nenapsal, není jejich autorem, ani větu „Hitler je džentlmen“ nenapsal nikdo jiný v jeho přítomnosti. Tu druhou větu o „Andělech a vlcích“ nenapsal Peroutka, ale Jan Stránský pod pseudonymem Petr Bílý. Tam není žádného sporu, historie má jasno. Vnučka Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová vede spor s prezidentem Zemanem, respektive dnes už vlastně s ministerstvem financí (po několika odvolání to doputovalo do tohoto stavu). Spor je o omluvu. Aby prezident republiky, dnes už tedy stát za prezidenta republiky řekl „pardon, ty věty nebyly pravdivé a dotkly se cti vašeho dědečka neprávem“. Čím ten spor je dnes zajímavý? To je právě chování soudů. Když šlo o to, aby bylo zamezeno pokutě na prezidenta nebo zablokování účtu hradu, tak to bylo soudy zastaveno velice promptně. Když šlo o to, projednat odvolací řízení, tak to naopak se vleklo až trojnásobně déle, než obvykle se u stejného soudu odvolací řízení vedou. Tak to je taková pochybnost, jak soudy u nás vlastně fungují. A ten spor o Peroutku je v podstatě z hlediska společnosti marginální. Ale jestli soudy takhle fungují i v těch zásadních věcech, tak to máme zásadní problém,“ vysvětlil Martin Groman. Celý článek

Roman Češka: KRIMINALIZACI VNESL DO ČESKÉ POLITIKY MILOŠ ZEMAN

25. února 2019
V druhé polovině devadesátých let realizoval tehdejší předseda výkonného výboru Fondu národního majetku Roman Češka řadu velkých privatizačních rozhodnutí vlády. Probíhala kompletní transformace české ekonomiky. Šli do něj novináři a média? „Šli ! A bylo to nevděčné,“ vzpomínal na drsné chvíle, „Musím říct, že když jsem odešel, tak jsem asi deset měsíců odpočíval, nebyl jsem schopen se dívat na zprávy a číst noviny. Bylo to nevděčné proto, že ta materie, kterou jsme řešili čili privatizaci, byla sama o sobě třaskavá. Když jsme prodávali podnik a měli o něj zájem tři nebo čtyři zájemci, tak dva nebo tři byli nespokojeni – a kde to vykládali? No do médií. Když někdo nezaplatil, tak nikdy neřekl Já jsem darebák, já jsem nezaplatil, ale šel vysvětlovat, že jsme darebáci my, protože jsme mu to prodali, ale nevyšli jsme mu v ničem vstříct, neposunuli jsme mu termín nebo něco jiného pro něho neudělali. Takže na Fond národního majetku neustále někdo plival, nadával a kritizoval…Snášelo se to na mou hlavu, užil jsem si toho mírou vrchovatou.“ Celý článek

Zdeněk Duspiva: STÁT POČÍTÁ S 350 MILIONY NA INFORMAČNÍ KAMPAŇ

18. února 2019
Předseda Národní koordinační skupiny (zřídila ji vláda pro první vlnu digitalizace v letech 2008 - 12) Zdeněk Duspiva je jeden z mála expertů kteří mohou porovnávat průběh první a druhé vlny digitalizace. Co všechno tehdy NKS dělala? „Ta role byla základní. To znamená koordinovat a řídit celý proces přechodu na digitální vysílání,“ připomněl Zdeněk Duspiva. „Týkalo se to tehdy skoro 80% televizních diváků a byla to relativně technicky komplikované změna. Bylo nutné k tomu upravit mediální legislativu a vypořádat se s financováním toho procesu, protože byl vynucený. Ve finále byl výhodný pro diváky, ale byly s tím spojeny velké náklady operátorů i televizí.“ Důležitá byla také masivní informovanost diváků. Celý článek

Petr Štěpánek: RADA MÁ MANTINELY DANÉ ZÁKONEM - JESTLI TAM SEDÍ ŽÁK, POSPÍCHAL NEBO ŠTĚPÁNEK NENÍ ROZHODUJÍCÍ

11. února 2019
Petr Štěpánek vždy uměl vzbudit emoce. Nejen při sdělování svých názorů o médiích, při rockových exibicích a na svém face booku. Když v září klub ANO zveřejnil, že právě jeho navrhl jako kandidáta do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, byly svolány dokonce demonstrace. „Úplná absurdita. Spíš projev totalitního myšlení organizátorů demonstrace i kampaně,“ popsal své pocity z tehdejších událostí Petr Štěpánek. „Člen rady je členem třinácti členného kolektivního orgánu, kde se o všem hlasuje většinou. Navíc Rada pro rozhlasové a televizní vysílání není ten orgán, který přímo rozhoduje o České televizi – to je Rada České televize. Takže něco ovlivnit, nebo zničit Českou televizi, tak o tom se rozhoduje úplně někde jinde. To je věc Parlamentu. Onehdy jsem to počítal – v České republice je 49 členů různých mediálních rad. O kolika těch členech veřejnost ví, co si vlastně o těch médiích, o kterých rozhodují, co si o nich myslí?“ Celý článek

Jiří Srstka: POLITICI SE BOJÍ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ A INTERNETU JAKO ČERT KŘÍŽE

04. února 2019
V červnu má podle legislativního plánu vlády předložit ministr kultury Antonín Staněk věcný záměr zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře. O tom, jak nahradit stávající příspěvkové jiným typem organizace navázané na veřejné rozpočty přemýšlí ministři kultury už přes dvacet let. Za tu dobu vznikly dva konkrétní návrhy – první díky emeritnímu řediteli Národního divadla Jiřímu Srstkovi, druhý díky iniciativě exsenátorovi Jiřího Šestáka. „Tehdejší ministr Pavel Dostál to celé vetoval a hodil pod stůl. Mohli za to i žurnalisté,“ řekl v novém rozhovoru Českých médií Jiří Srstka. „To je takový ten normální běh, že žurnalisté (ne všichni) na tom hledají nějaké skandalózní prvky.“ Jaký byl další osud záměru? Jak intenzivně jej ministerstvo řešilo? Je ministr kultury Antonín Staněk schopný vnímat a prosazovat potřeby resortu? Docent Právnické fakulty Univerzity Karlovy Alešem Rozehnalem před časem pro Česká média uvedl: „Autorský zákon je zastaralý. Autorské právo nedokázalo chytit krok s tím mohutným technologickým rozvojem. Vychází ze zásad konce devatenáctého století.“ Může za to zákon anebo politická vůle tvořit jasné, čitelné a vymahatelné zákony? „Autorské právo za nic nemůže. Problém spočívá v tom, že ochrana autorských děl se vždycky odráží v kopírování a technologiích, které ho provádějí,“ vysvětlil ředitel Divadelní a literární agentury Jiří Srstka. „Pochopitelně by se to dalo vymyslet. Ale chybí tomu tak zvaná politická vůle, aby se udělal razantní krok, aby nešlo o žádné příštipkaření a bastlení, jak tomu doposud je. Politici se bojí autorského práva, respektive sociální sítí nebo internetového prostředí jak čert kříže!“ Celý článek

Klára A. Samková: BYLA TO PRVNÍ ÚČELOVÁ DEHONESTUJÍCÍ KAMPAŇ NA POLITICKÉ SCÉNĚ

31. ledna 2019
V minulých volbách do europarlamentu měla být advokátka Klára Samková na čele kandidátky Okamurova Úsvitu, kvůli mediálnímu tlaku však odstoupila. „Byla jsem lídrem té kandidátky a podle průzkumů, které si dělal Evropský parlament, bylo jedno křeslo pro Úsvit Tomia Okamury, tedy moje křeslo, jisté,“ připomněla Klára Samková. „kdyby se kampaň tehdy ještě víc rozjela, tak pravděpodobně to byla křesla dvě.“ Reportáž Českého rozhlasu rázně vstoupila do života Kláry Samkové i do složení kandidátky Úsvitu. „Ta reportáž Janka Kroupy vyšla 6. května, takže 14 dnů před volbami a marně jsem vysvětlovala Tomio Okamurovi, že té situaci je třeba čelit čelem a neustupovat tomu nátlaku,“ vzpomínala advokátka a dodala, „dneska by se řeklo – jasně, je to kampaň, je to účelovka.“ Volby do Evropského parlamentu proběhly 23. a 24 května 2014 už bez Kláry Samkové. Celý článek

Marek Výborný: VOLIT DO MEDIÁLNÍCH RAD BY MOHL SENÁT

28. ledna 2019
Situace na mediální scéně sebou přináší řadu stále opakujících se problematických situací. Ať se jedná o média veřejné služby, které se často stávající centrem kritiky, tak rovněž i vlastnictví soukromých médií a jejich role, pozice v duálním systému. Také v této sféře se lze ohlédnout za rokem minulým, kdy se obvykle shrnují úspěchy či neúspěchy. K úspěchům v novém rozhovoru pro Česká média poslanec KDU-ČSL Marek Výborný uvádí: „Nejen jako politik, ale také jako občan České republiky jsem byl rád, jak se podařilo pokrýt kulatá výročí v minulém roce, jak rok 1918, tak rok 1968 a další.“  Celý článek

Ilona Švihlíková: NEJEN HUAWEI, ALE I EVROPSKÁ AUTA PODLE TRUMPA OHROŽUJÍ NÁRODNÍ BEZPEČNOST USA

25. ledna 2019
Ekonomka, politoložka, publicistka a spisovatelka Ilona Švihlíková je často slyšet v pořadu „Jak to vidí“ na Dvojce Českého rozhlasu, píše do Eura, točí rozhovory pro sesterský web Českých médií Ecofin, její názory publikují vedle zavedených ekonomických médií i Britské nebo Parlamentní listy. Pokrývá mainstream v České republice všechna podstatná ekonomická témata? „Píše se o ledasčem. Ale jde to po povrchu. Je to hodně o personáliích ve smyslu – politik XY řekl a politik ABC na to řekl,“ popsala Ilona Švihlíková a dodala, „nemá to trendovou složku, ten dlouhodobý trend se úplně ignoruje. Řada velkých ekonomických témat dochází s velikánským zpožděním. Když se podívám třeba na peněžním teorii, to znamená moderní měnovou teorii (aktuálně obrovské téma v USA) a koncept plnohodnotných peněz – to, co plní stránky dokonce i mainstreamového tisku na západ od nás, tak tady nikdo neslyší, nevidí, prostě nezájem.“ Poté upřesnila, „U nás to pokrývání je konjunkturální, krátkodobé. Nepíše se o těch velkých, podle mě zásadních věcech. Strašně se zanedbává téma politické ekonomie. To znamená že hledám zájmy, za tím, co se děje. Popisuje se, že se něco stalo, ale nepíše se jaké tam jsou zájmy a jakým způsobem se prosazují.“ Celý článek

Pavel Žáček: KOMUNISTÉ MAJÍ NA RUKÁCH KREV OD ROKU 1948 AŽ DO ROKU 89

21. ledna 2019
Po celý rok 2019 bude většina médií připomínat události, které nás odvedly z totality. Protože netřeba zapomínat, ani podléhat nepřiměřené nostalgii, některé osobní vzpomínky (byť i malé) uslyšíte i v rozhovorech na Českých médiích - často od lidí, kterých se na ně nikdo neptal. Pro začátek uděláme výjimku, která potvrzuje pravidlo. Přinášíme rozhovor s Pavlem Žáčkem, který byl nejen na Národní, ale později byl ředitelem Archívu bezpečnostních složek a se svým týmem přebíral a následně odtajňoval výbušné archivní fondy a sbírky komunistických bezpečnostních složek, svazkové agendy kontrarozvědných, rozvědných i vyšetřovacích orgánů STB, ale i Zpravodajské správy Generálního štábu. Byl zakladatelem a prvním ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. V listopadu 89 studoval Fakultu žurnalistiky UK. Byl jedním z organizátorů studentské demonstrace 17. listopadu, existuje legendární fotografie (černobílá), kdy Pavel Žáček stojí před československou vlajkou a vyhlašuje 20.listopadu 1989 na žurnalistice stávku. „Vybudovali jsme tehdy na fakultě tiskové centrum a všichni, kdo byli na místě a zahájili okupační stávku, tak se podíleli na psaní,“ vzpomínal Pavel Žáček na první dny po obuškovém zásahu bezpečnostních složek. „Přinášeli jsme informace z Občanského fóra a z Prahy. Zprvu jsme se soustředili na informace, jak probíhal ten zásah, protože Československá televize neinformovala, rozhlas a další média v podstatě neexistovala. Bylo nutné ta osobní svědectví, rozšířit i mimo Prahu, protože komunistické orgány tady vytvořily embargo a cenzuru. Bylo nutné to při těch spanilých jízdách dostat do jiných měst. Vím, že tehdy jezdili studenti nejen do Ústí nebo Chebu, ale také třeba do Košic.“ Celý článek