logo Facebook
i slova jsou činy
ČM TV
Ne vždy jde výhradně o obsah. Podívejte se na naše rozhovory, sledujte body language, gesta a nonverbální vyjádření. Váš pocit doplní to, co můžete slyšet nebo číst. Najdete zde také záznamy jednání, kterých byste se rádi zúčastnili.

Zdeněk Duspiva: STÁT POČÍTÁ S 350 MILIONY NA INFORMAČNÍ KAMPAŇ

18. února 2019
Předseda Národní koordinační skupiny (zřídila ji vláda pro první vlnu digitalizace v letech 2008 - 12) Zdeněk Duspiva je jeden z mála expertů kteří mohou porovnávat průběh první a druhé vlny digitalizace. Co všechno tehdy NKS dělala? „Ta role byla základní. To znamená koordinovat a řídit celý proces přechodu na digitální vysílání,“ připomněl Zdeněk Duspiva. „Týkalo se to tehdy skoro 80% televizních diváků a byla to relativně technicky komplikované změna. Bylo nutné k tomu upravit mediální legislativu a vypořádat se s financováním toho procesu, protože byl vynucený. Ve finále byl výhodný pro diváky, ale byly s tím spojeny velké náklady operátorů i televizí.“ Důležitá byla také masivní informovanost diváků. Celý článek

Petr Štěpánek: RADA MÁ MANTINELY DANÉ ZÁKONEM - JESTLI TAM SEDÍ ŽÁK, POSPÍCHAL NEBO ŠTĚPÁNEK NENÍ ROZHODUJÍCÍ

11. února 2019
Petr Štěpánek vždy uměl vzbudit emoce. Nejen při sdělování svých názorů o médiích, při rockových exibicích a na svém face booku. Když v září klub ANO zveřejnil, že právě jeho navrhl jako kandidáta do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, byly svolány dokonce demonstrace. „Úplná absurdita. Spíš projev totalitního myšlení organizátorů demonstrace i kampaně,“ popsal své pocity z tehdejších událostí Petr Štěpánek. „Člen rady je členem třinácti členného kolektivního orgánu, kde se o všem hlasuje většinou. Navíc Rada pro rozhlasové a televizní vysílání není ten orgán, který přímo rozhoduje o České televizi – to je Rada České televize. Takže něco ovlivnit, nebo zničit Českou televizi, tak o tom se rozhoduje úplně někde jinde. To je věc Parlamentu. Onehdy jsem to počítal – v České republice je 49 členů různých mediálních rad. O kolika těch členech veřejnost ví, co si vlastně o těch médiích, o kterých rozhodují, co si o nich myslí?“ Celý článek

Jiří Srstka: POLITICI SE BOJÍ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ A INTERNETU JAKO ČERT KŘÍŽE

04. února 2019
V červnu má podle legislativního plánu vlády předložit ministr kultury Antonín Staněk věcný záměr zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře. O tom, jak nahradit stávající příspěvkové jiným typem organizace navázané na veřejné rozpočty přemýšlí ministři kultury už přes dvacet let. Za tu dobu vznikly dva konkrétní návrhy – první díky emeritnímu řediteli Národního divadla Jiřímu Srstkovi, druhý díky iniciativě exsenátorovi Jiřího Šestáka. „Tehdejší ministr Pavel Dostál to celé vetoval a hodil pod stůl. Mohli za to i žurnalisté,“ řekl v novém rozhovoru Českých médií Jiří Srstka. „To je takový ten normální běh, že žurnalisté (ne všichni) na tom hledají nějaké skandalózní prvky.“ Jaký byl další osud záměru? Jak intenzivně jej ministerstvo řešilo? Je ministr kultury Antonín Staněk schopný vnímat a prosazovat potřeby resortu? Docent Právnické fakulty Univerzity Karlovy Alešem Rozehnalem před časem pro Česká média uvedl: „Autorský zákon je zastaralý. Autorské právo nedokázalo chytit krok s tím mohutným technologickým rozvojem. Vychází ze zásad konce devatenáctého století.“ Může za to zákon anebo politická vůle tvořit jasné, čitelné a vymahatelné zákony? „Autorské právo za nic nemůže. Problém spočívá v tom, že ochrana autorských děl se vždycky odráží v kopírování a technologiích, které ho provádějí,“ vysvětlil ředitel Divadelní a literární agentury Jiří Srstka. „Pochopitelně by se to dalo vymyslet. Ale chybí tomu tak zvaná politická vůle, aby se udělal razantní krok, aby nešlo o žádné příštipkaření a bastlení, jak tomu doposud je. Politici se bojí autorského práva, respektive sociální sítí nebo internetového prostředí jak čert kříže!“ Celý článek

Klára A. Samková: BYLA TO PRVNÍ ÚČELOVÁ DEHONESTUJÍCÍ KAMPAŇ NA POLITICKÉ SCÉNĚ

31. ledna 2019
V minulých volbách do europarlamentu měla být advokátka Klára Samková na čele kandidátky Okamurova Úsvitu, kvůli mediálnímu tlaku však odstoupila. „Byla jsem lídrem té kandidátky a podle průzkumů, které si dělal Evropský parlament, bylo jedno křeslo pro Úsvit Tomia Okamury, tedy moje křeslo, jisté,“ připomněla Klára Samková. „kdyby se kampaň tehdy ještě víc rozjela, tak pravděpodobně to byla křesla dvě.“ Reportáž Českého rozhlasu rázně vstoupila do života Kláry Samkové i do složení kandidátky Úsvitu. „Ta reportáž Janka Kroupy vyšla 6. května, takže 14 dnů před volbami a marně jsem vysvětlovala Tomio Okamurovi, že té situaci je třeba čelit čelem a neustupovat tomu nátlaku,“ vzpomínala advokátka a dodala, „dneska by se řeklo – jasně, je to kampaň, je to účelovka.“ Volby do Evropského parlamentu proběhly 23. a 24 května 2014 už bez Kláry Samkové. Celý článek

Marek Výborný: VOLIT DO MEDIÁLNÍCH RAD BY MOHL SENÁT

28. ledna 2019
Situace na mediální scéně sebou přináší řadu stále opakujících se problematických situací. Ať se jedná o média veřejné služby, které se často stávající centrem kritiky, tak rovněž i vlastnictví soukromých médií a jejich role, pozice v duálním systému. Také v této sféře se lze ohlédnout za rokem minulým, kdy se obvykle shrnují úspěchy či neúspěchy. K úspěchům v novém rozhovoru pro Česká média poslanec KDU-ČSL Marek Výborný uvádí: „Nejen jako politik, ale také jako občan České republiky jsem byl rád, jak se podařilo pokrýt kulatá výročí v minulém roce, jak rok 1918, tak rok 1968 a další.“  Celý článek

Ilona Švihlíková: NEJEN HUAWEI, ALE I EVROPSKÁ AUTA PODLE TRUMPA OHROŽUJÍ NÁRODNÍ BEZPEČNOST USA

25. ledna 2019
Ekonomka, politoložka, publicistka a spisovatelka Ilona Švihlíková je často slyšet v pořadu „Jak to vidí“ na Dvojce Českého rozhlasu, píše do Eura, točí rozhovory pro sesterský web Českých médií Ecofin, její názory publikují vedle zavedených ekonomických médií i Britské nebo Parlamentní listy. Pokrývá mainstream v České republice všechna podstatná ekonomická témata? „Píše se o ledasčem. Ale jde to po povrchu. Je to hodně o personáliích ve smyslu – politik XY řekl a politik ABC na to řekl,“ popsala Ilona Švihlíková a dodala, „nemá to trendovou složku, ten dlouhodobý trend se úplně ignoruje. Řada velkých ekonomických témat dochází s velikánským zpožděním. Když se podívám třeba na peněžním teorii, to znamená moderní měnovou teorii (aktuálně obrovské téma v USA) a koncept plnohodnotných peněz – to, co plní stránky dokonce i mainstreamového tisku na západ od nás, tak tady nikdo neslyší, nevidí, prostě nezájem.“ Poté upřesnila, „U nás to pokrývání je konjunkturální, krátkodobé. Nepíše se o těch velkých, podle mě zásadních věcech. Strašně se zanedbává téma politické ekonomie. To znamená že hledám zájmy, za tím, co se děje. Popisuje se, že se něco stalo, ale nepíše se jaké tam jsou zájmy a jakým způsobem se prosazují.“ Celý článek

Pavel Žáček: KOMUNISTÉ MAJÍ NA RUKÁCH KREV OD ROKU 1948 AŽ DO ROKU 89

21. ledna 2019
Po celý rok 2019 bude většina médií připomínat události, které nás odvedly z totality. Protože netřeba zapomínat, ani podléhat nepřiměřené nostalgii, některé osobní vzpomínky (byť i malé) uslyšíte i v rozhovorech na Českých médiích - často od lidí, kterých se na ně nikdo neptal. Pro začátek uděláme výjimku, která potvrzuje pravidlo. Přinášíme rozhovor s Pavlem Žáčkem, který byl nejen na Národní, ale později byl ředitelem Archívu bezpečnostních složek a se svým týmem přebíral a následně odtajňoval výbušné archivní fondy a sbírky komunistických bezpečnostních složek, svazkové agendy kontrarozvědných, rozvědných i vyšetřovacích orgánů STB, ale i Zpravodajské správy Generálního štábu. Byl zakladatelem a prvním ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. V listopadu 89 studoval Fakultu žurnalistiky UK. Byl jedním z organizátorů studentské demonstrace 17. listopadu, existuje legendární fotografie (černobílá), kdy Pavel Žáček stojí před československou vlajkou a vyhlašuje 20.listopadu 1989 na žurnalistice stávku. „Vybudovali jsme tehdy na fakultě tiskové centrum a všichni, kdo byli na místě a zahájili okupační stávku, tak se podíleli na psaní,“ vzpomínal Pavel Žáček na první dny po obuškovém zásahu bezpečnostních složek. „Přinášeli jsme informace z Občanského fóra a z Prahy. Zprvu jsme se soustředili na informace, jak probíhal ten zásah, protože Československá televize neinformovala, rozhlas a další média v podstatě neexistovala. Bylo nutné ta osobní svědectví, rozšířit i mimo Prahu, protože komunistické orgány tady vytvořily embargo a cenzuru. Bylo nutné to při těch spanilých jízdách dostat do jiných měst. Vím, že tehdy jezdili studenti nejen do Ústí nebo Chebu, ale také třeba do Košic.“ Celý článek

Michal Bregant: FILMY V RESTAUROVANÉ PODOBĚ OPRAVDU VYPADAJÍ JAKO FILMY Z TÉ DOBY

14. ledna 2019
Filmový historik a kritik Michal Bregant se stal generálním ředitelem Národního filmového archivu v roce 2011. Mezi lety 2002–2008 byl děkanem FAMU. Výrazná osobnost, o které bylo vždy hodně slyšet. „Poslání Národního filmového archivu zůstává stejné. Jádrem je péče o české a československé filmové dědictví,“ definoval podstatu práce NFA jeho generální ředitel, „není to jenom nějaký sklad filmů, ale instituce, která se stará nejen o minulost, ale i budoucnost těch filmů. Musíme se starat o filmy, aby i za padesát, sto, doufejme i dvě stě let byly dostupné. Ta kontinuita je tam dominující.“ Celý článek

Zdeněk Holý: POTŘEBOVALI JSME, ABY STUDENTI MOHLI VYTVÁŘET FILMOVÉ ŠTÁBY

07. ledna 2019
Děkanem Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění se stal Zdeněk Holý v květnu 2016. Při prvním setkání mu dal rektor Jan Hančil do ruky podstatný materiál, „…tady máte nový vysokoškolský zákon – seznamte se s ním. To, že neznám dokonale vysokoškolský zákon, jsem tenkrát cítil jako deficit,“ vzpomínal Zdeněk Holý na první kroky po uvedení do funkce. „Jedna z věcí, které má děkan plnit, je zákonné fungování fakulty. To bylo podstatné, takže jsem spoustu věcí dával institucionálně do pořádku.“ Situace na vysokých školách a v celé společnosti se mění. „Lidé jsou si vědomi svých zákonných práv a povinností. Třeba z hlediska přijímacího řízení a odvolání neustále na vysokých školách narůstá právní agenda, takže je třeba mít tyhle věci v pořádku,“ naznačil děkan problémy, které musel po nástupu do funkce řešit. Celý článek

Pavel Žáček: PREZIDENT BYL INFORMOVÁN O ÚSPĚŠNÉ AKCI BIS PROTI RUSKÉMU VLIVOVÉMU PRONIKÁNÍ NA ZAČÁTKU ROKU

20. prosince 2018
Pavel Žáček byl jednou z tváří listopadu 89. V té době studoval Fakultu žurnalistiky UK a byl šéfredaktorem fakultního časopisu Proto. Byl jedním z organizátorů studentské demonstrace 17. listopadu 89, existuje legendární fotografie (černobílá), kdy Pavel Žáček stojí před československou vlajkou a vyhlašuje 20.listopadu 1989 na žurnalistice stávku. Byl ředitele Archívu bezpečnostních složek, se svým týmem přebíral a následně odtajňoval archivní fondy a sbírky komunistických bezpečnostních složek, svazkové agendy kontrarozvědných, rozvědných i vyšetřovacích orgánů STB, ale i Zpravodajské správy Generálního štábu. V současné době je poslancem za ODS (místopředseda Výboru pro bezpečnost, člen Výboru pro obranu, člen Stálé komise pro činnost NBÚ, BIS, atd.). Nedávné výroky Miloše Zemana o zprávě BIS a označení jejích agentů nálepkou čučkaři plnily média. „Tyto komentáře ze strany prezidenta republiky považuji za nepatřičné, dokonce absurdní,“ řekl Pavel Žáček. „Faktem je, že zpravodajské služby, jako součást bezpečnostního aparátu České republiky, pracují pro vládu i pro prezidenta. Prezident je průběžně informován, ví o té situaci mnohem více. A on se z nějakých svých osobních důvodů, které mají nějaké své byznysové pozadí směřující například do Ruska nebo do Číny, rozhodne napadnout jednu ze složek bezpečnostního aparátu České republiky,“ vysvětlil expert na činnost tajných služeb Pavel Žáček, „Napadne veřejně BIS a svou případnou kritiku neuplatní v režimu, kam by to mělo být směřováno. BIS nemůže plnit své úkoly bez určité míry utajení a konspirace. Diskuse v médiích má dopad na její činnost…Miloš Zeman zase překročil určité hranice." Celý článek