logo Facebook
i slova jsou činy

„Vadí mi střet zájmů kolegy Žantovského,“ říká šéf Rady ČTK Augustin. Agenturu za práci naopak chválí

13. července 2018 09:00 / autor: Vojtěch Berger

Rada ČTK měla včera mimořádné schůzi. Její svolání si vyžádali tři nováčci v Radě včetně Petra Žantovského, který má blízko k české dezinformační scéně. Šéf Rady ČTK Miroslav Augustin práci zpravodajské agentury hájí, naopak u Žantovského vidí střet zájmů: „Vadí mi nesmírně, když žádá „četku“, aby zpravodajsky pokrývala jeho soukromé aktivity,“ říká Augustin v rozhovoru pro HlídacíPes.org. Naráží tím na červnové udílení Krameriových cen pro novináře. Ocenění letos už potřetí udělovala Asociace nezávislých médií, která sdružuje některé dezinformační weby a kterou Žantovský spoluzakládal. V Česku i na Slovensku vyvolalo kritiku, že ocenění letos dostal in memoriam i zavražděný novinář Ján Kuciak. Cenu převzal slovenský velvyslanec Peter Weiss. Když se Kuciakova rodina o pozadí Krameriovy ceny dozvěděla, odmítla ocenění přijmout. ČTK stejně jako ostatní mainstreamová média (s výjimkou TV PRIMA) o Krameriových cenách neinformovala.




Žantovský navíc těsně po udílení cen poslal SMS přímo řediteli ČTK Jiřímu Majstrovi. Na dotaz HlídacíPes.org ale odmítl, že by ředitele kvůli Krameriovým cenám úkoloval, prý mu jen „dal k úvaze, zda by nebylo vhodné dát informaci do servisu ČTK“. Není to jediné sporné téma mezi současným vedením Rady a radním Žantovským, respektive třemi novými členy Rady zvolenými v letošním roce – vedle Žantovského jsou to ještě Pavel Foltán (stejně jako Žantovský a Augustin rovněž nominant ANO) a Jana Gáborová (nominantka SPD).

„Vyjádřili nespokojenost s tím, jak vedení Rady pracuje a jak je údajně málo kritické k vedení ČTK,“ říká Augustin, podle kterého naopak agentura pracuje dobře a dostává jen minimum stížností zvenku. Podle Augustina v posledních měsících Radu nejvíce zaměstnává a nejvíce rozděluje požadavek jednoho z nových radních ohledně úhrady cestovních nákladů. Dotyčný chce proplatit cesty soukromým autem na zasedání Rady do Prahy, a to včetně parkovného. Nikdo jiný z radních v minulosti přitom tento nárok neuplatňoval a zákon o ČTK tuto situaci výslovně neupravuje, vysvětluje šéf Rady ČTK.

„Chlebíčkoví“ radní jsou k ničemu


Petra Žantovského zvolili poslanci do Rady ČTK letos koncem února. Jak se od té doby změnila atmosféra v Radě?

Samozřejmě nemohu a nechci zasahovat nebo mluvit do toho, jak se rozhodli poslanci, koho zvolili a koho ne. Ovšem, ač to možná bude znít paradoxně, myslím si, že i lidé typu pana Žantovského by v mediálních radách zastoupeni být měli. Jde o vzdělaného člověka, schopného se ke všemu vyjádřit, na jakýkoli problém má vlastní názor. Nemusím s ním sice souhlasit a ve spoustě záležitostí i nesouhlasím, ale Žantovský toho o problematice „četky“ a médií ví opravdu hodně, to mu nelze upřít. Na zasedáních je velmi aktivní, nabízí různé návrhy, co by se mohlo zlepšit. Některé z nich však chce prosazovat, aniž by je nejprve přednesl Radě.

Nemusíme si sednout lidsky, ale aby Rada byla jednobarevná, aby na zasedáních všichni jenom přitakávali, je k ničemu. Rozhodně je přínosnější prosazovat nějaký názor, než přijít na jednání, sníst na něm dva chlebíčky, vypít jedno či dvě kafe a čekat, že mi jednou měsíčně dorazí na bankovní konto za členství v radě odměna. A neplatí to jen o Radě ČTK.

Nicméně Petr Žantovský má blízko k české dezinformační scéně, je spolupořadatelem Krameriových cen pro novináře udělovaných Asociací nezávislých médií, která právě některé tzv. dezinformační weby (seznam českých a slovenských webů považovaných za dezinformační zde, pozn. red.) sdružuje. Projevilo se to nějak v jeho působení v Radě ČTK?

Já ani nikdo jiný ze současného vedení Rady mu nebudeme zasahovat do jeho soukromých aktivit, každý máme nějaké, a mně je jedno, jestli prosazuje či propaguje ty či ony názory. Ale vadí mi nesmírně, když prosazuje své názory v ČTK způsobem, že žádá „četku“, aby zpravodajsky pokrývala jeho soukromé aktivity, což je právě případ Krameriových cen. To se prostě nedělá, to je instruktážní případ střetu zájmů.

Narážíte na červnovou schůzi Rady ČTK, kde Žantovský řekl, že považuje za hrubou profesní chybu, že ČTK o udílení Krameriových cen neinformovala. Jak ta debata na schůzi Rady vypadala?

Přeli jsme se o významu a prestiži té akce. Obdrželi jsme (od Žantovského, pozn. red.) informaci, že Krameriovu cenu měl dostat in memoriam také slovenský novinář Ján Kuciak a že cenu pro něj měl převzít slovenský velvyslanec. Žantovský také řekl, že skutečnost, že ČTK o akci neinformovala, vytkl řediteli ČTK Majstrovi. Zamlčel nám ale důležitý fakt, že on sám je jedním z pořadatelů, což se pak potvrdilo Žantovského dopisem slovenskému velvyslanci, kterým ho na udílení cen zval.

Co je to populismus?


Řádná schůze Rady ČTK bude navazovat na další, mimořádnou. Někteří členové Rady si ji přáli svolat hodně narychlo. O čem všem se chcete bavit?

Tři členové, kteří jsou v Radě nejkratší dobu (Petr Žantovský za hnutí ANO, zvolen 28. února, Pavel Foltán za hnutí ANO, zvolen 7. března, Jana Gáborová za hnutí SPD, zvolena 30. května, pozn. red.), vyjádřili nespokojenost s tím, jak vedení Rady pracuje a jak je údajně málo kritické k práci ČTK. Uvedli několik příkladů – vyčítají nám, že jsme nechali bez kritiky vedení stížnost, ve které šlo o titulek zprávy ČTK, že v březnu v parlamentních volbách v Itálii vyhrály populistické a antisystémové strany.

O tom jsme vedli velkou debatu, vím, že je to téma, které se řešilo i v ostatních veřejnoprávních médiích, a není na něj jednotný názor. Každopádně při hlasování zvítězilo stanovisko, že oním titulkem ČTK nepochybila. Zvlášť když článek obsahoval spoustu citací z nejrůznějších světových agentur a sdělovacích prostředků, které se s titulkem shodovaly. V tomhle případě se prostě většina přiklonila k tomu, že se nic tak strašného nestalo.

Petr Žantovský s tím ovšem hrubě nesouhlasil a okamžitě sepsal nesouhlasné stanovisko, ke kterému se o dva dny později přidal také Pavel Foltán – ten ale při hlasování nebyl proti, pouze se zdržel. Obě stanoviska jsme podle jejich přání zařadili bez jakéhokoli zásahu do textu jako součást zápisu na webové stránky.

Ze zápisu z posledního zasedání Rady také do médií pronikla debata o Akademii ČTK. Petr Žantovský navrhoval, aby Akademie usilovala o získání akreditace pro vysokoškolský vzdělávací program a nabídl své zkušenosti mediálního analytika a vysokoškolského učitele…

Petr Žantovský prohlásil, že se domluvil s generálním ředitelem ČTK Jiřím Majstrem na společném postupu, jak zřídit bakalářské studium, ředitel ovšem Žantovského slova odmítl s tím, že nejsou přesná. Prý o této variantě pouze hovořili, že ji v ČTK zvažují, ale údajně se v žádném případě nedohodli. Z tohoto důvodu jsme změnili navržený zápis ze zasedání Rady, přesněji vypustili pár slov, což se panu Žantovskému hrubě nelíbí a považuje nás dokonce za jakousi brzdu jeho aktivit, které v tomto směru vyvíjí, což samozřejmě není pravda. Tady šlo čistě jen a jen o tu formulaci v zápise.

Na druhou stranu si myslím, že pokud jednotlivý člen Rady chce vyvíjet aktivity, byť sebelepší, které se týkají ČTK, tak by je přece jen všechny měl předem konzultovat v Radě ČTK, která mu rozhodně nebude házet klacky pod nohy. Není však možné, aby se někdo individuálně domlouval s generálním ředitelem, a pak nás radní postavil před hotovou věc.

Nemůžeme proplácet všem benzín


Co si můžeme představit pod další položkou v zápise z červnového zasedání Rady ČTK „Diskuse k vyplácení cestovních náhrad pro členy Rady“?

Zákon o ČTK není dokonalý, zapomněl na spoustu věcí. Jednou z těch, kterou neřeší, jsou právě cestovní náklady členů. V zákoně o ČTK je uvedeno pouze, že každý člen Rady má za výkon funkce člena Rady nárok na odměnu.

Což je v případě řadového radního něco přes 10 tisíc korun čistého měsíčně…

A jeden z „nových“ členů Rady se teď domáhá toho, aby mu bylo propláceno cestovné za použití soukromého auta, a to včetně parkovného. Je to situace, která nám přišla naprosto neskutečná, protože do této chvíle nikdy nikdo z radních o proplacení cestovních náhrad nežádal, příslušné útvary ČTK s tím nemají zkušenost a my jsme nevěděli, co s tímto problémem. Do působnosti Rady rozhodně nepatří, musí to zřejmě rozhodnout sama ČTK nebo její vedení. Ovšem odpovědní pracovníci se bojí pod takové vyúčtování podepsat. O tomto nároku totiž mají určité pochyby.

Rada ČTK si sama navrhuje i schvaluje rozpočet na svou činnost. V současnosti je pět členů rady z Moravy. Kdyby se každému proplácelo cestovné soukromým autem, schválený rozpočet by prostě nestačil. Navíc si myslím, že za jedno zasedání měsíčně jsme všichni placeni velice slušně.

Jak se ale v tomhle chcete na dnešním zasedání dobrat k nějakému závěru?

Několik zasedání se o tom vedla debata, nakonec jsme souhlasili s návrhem pana Žantovského požádat o stanovisko legislativní odbor Poslanecké sněmovny a právní odbor Ministerstva práce a sociálních věcí. Dotyčný radní, kterého se tato záležitost týká, a kvůli jehož požadavkům vznikla, ovšem reagoval tak, že je ostudné, aby se něco takového veřejně řešilo a že pokud tuto žádost odešleme, bude se od ní distancovat. Když jsem na tom trval, protože takový postup schválila většinově Rada, dotyčný požádal o svolání mimořádného zasedání.

Kromě Vás jsou za hnutí ANO zvoleni ještě radní Pavel Foltán a Petr Žantovský, za hnutí SPD radní Jana Gáborová a za KDU-ČSL Jakub Heikenwälder. Kromě nich ještě exposlankyně ODS Jaroslava Wenigerová a bývalý poslanec ČSSD Vladimír Cisár. Jaké jsou tedy aktuálně v Radě ČTK „mocenské poměry“?

Neřekl bych, že tam existuje nějaká koalice. Sám jsem zvolen za ANO, ale dva další radní zvolení také za toto hnutí hlasují často jinak než já. Věřím, že tento fakt je nejlepším důkazem, že jsme od vedení ANO nedostali žádnou „zakázku“ četku paralyzovat. Také si nemyslím si, že by někdo chodil na partajní sekretariáty a dostával tam notičky, co má dělat a jak se chovat. Navíc situace v „četce“ není vůbec špatná, svědčí o tom fakt, že za loňský rok přišly na práci ČTK pouhopouhé dvě stížnosti, obě jsme zamítli.

A letos, po zvolení nových radních Žantovského, Foltána a Gáborové?

Letos ležela na našem stole zatím jen ta jedna zmiňovaná stížnost ohledně titulku zprávy k výsledku voleb v Itálii.

Dvě stížnosti ročně. Kdo to má?


Po příchodu Petra Žantovského do Rady ČTK také někteří radní začali používat tzv. votum separatum, tedy možnost vyjádřit svůj nesouhlas s tím, jak dopadlo hlasování v Radě o určitém bodě. Jak tenhle nástroj vlastně funguje?

Votum separatum jako součást zápisu ze zasedání se v Radě ČTK až dosud nikdy nepoužívalo. Když někdo na zasedání hlasoval proti návrhu, tak se to jen do zápisu uvedlo a napsalo se, že byl proti. Votum separatum si Žantovský s Foltánem přinesli z „velké Rady“ (Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, jejímiž byli oba členy, pozn. red.), kde je tento demokratický prvek přímo zakotven v jednacím řádu. My ho v jednacím řádu rady četky neměli, nikdo o něm nevěděl, ale to neznamená, že s ním máme nějaký problém.

Když přišli s tím, že mají nesouhlasné stanovisko, nikdo jim nedělal obstrukce a v původní, nezměněné podobě se dalo jako příloha do zápisu. Takže jejich námitky, že „nejsme demokrati“, jsou totální nesmysl. Mimochodem už dnes na řádném zasedání, které proběhne hned po mimořádném, chceme pravidla pro „votum separatum“ zavést i do jednacího řády Rady ČTK.

Osobně mě však asi nejvíce překvapilo, že člen Rady, který se zúčastnil pouze jediného zasedání (Jana Gáborová za SPD, pozn. red.), může připojit svůj podpis pod stanovisko, že v „četce“ vlastně nic nefunguje. Nechápu, jak k tomu názoru za tak krátkou dobu mohl dospět?

Česká tisková kancelář je vedle České televize a Českého rozhlasu jedním z médií veřejné služby. Na rozdíl od nich ale nepobírá koncesionářské poplatky a na svou činnost si musí vydělat, hlavně prodejem svých zpravodajských materiálů. Je to ekonomicky dlouhodobě udržitelný model?

Toto postavení není rozhodně ideálním řešením. ČTK žije jen z vlastní komerční činnosti, nemá nárok na žádnou dotaci. Její zisk ovšem není příliš vysoký, stačí, aby pokryl provoz, ale nedává četce prakticky žádnou šanci expandovat. Má značně omezené možnosti, jak třeba pomocí promoakcí získávat nové klienty. Například mezi peněžními ústavy a institucemi. Pokud se tato situace nezmění, ČTK rozhodně nikdy nebude schopná zdigitalizovat všechny fotky ve svém archivu. Osobně jsem přesvědčen, že by se agentura měla zprivatizovat nebo stát firmou státní. Veřejnoprávní model podle současných pravidel není dobrým řešením.

Na druhou stranu, ČTK podle mě pracuje dobře. To jsme si nejlépe ověřili loni, když jsme prováděli přes čtyři měsíce denní monitoring všech zpráv, které vydala k volbám do sněmovny i k volebním vyjednáváním. Kdo může říct, že má dvě stížnosti na svou práci za celý rok? Uznávám, že četka je ve výhodné, trochu upozaděné pozici, protože její klienti si mohou text každé zprávy upravit a kritika se pak týká výsledného zveřejněného znění, ale přesto – každé médium může četce tuto bilanci závidět.

Text vznikl pro Ústav nezávislé žurnalistiky - autor Vojtěch Berger, HlidaciPes.org.