Česká média - Pár dnů po vraždě Jána Kuciaka se do novinářů neváhal pustit během inauguračního projevu ani prezident Miloš Zeman
logo Facebook
i slova jsou činy

Pár dnů po vraždě Jána Kuciaka se do novinářů neváhal pustit během inauguračního projevu ani prezident Miloš Zeman

01. června 2018 13:00 / autor: Pavel Telička

Česká média přináší názory našich europoslanců na nutnost přijmout opatření k ochraně novinářů v návaznosti na diskusi v Evropském parlamentu. Dnes odpovídá místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (nezávislý):

Jaký je Váš osobní pohled na urážlivé poznámky některých politiků v EU na adresu novinářů?

Slovní útoky na novináře od vysoce postavených českých politiků pokládám skutečně za velmi problematické. Jen pár dnů po vraždě Jána Kuciaka se do novinářů neváhal pustit během svého inauguračního projevu ani prezident Miloš Zeman. A rozhodně není jediný. Tyto osoby svým chováním podrývají základní svobody novinářů. Prostředků, jak se bránit, mají navíc seriózní média jen velmi málo. Přitom teď Česká republika potřebuje nezávislá média více než kdy dříve.

Jaká opatření lze na úrovni EU a jednotlivých členských států přijmout k ochraně novinářů? Proč je vlastně EP řeší?

V usnesení, které jsme v Evropském parlamentu odhlasovali, jsme kromě výzvy k vytvoření legislativy na ochranu investigativních novinářů zároveň odsoudili tyto urážlivé poznámky politiků EU na adresu novinářů. Je smutné, že musíme podobné záležitosti vůbec řešit. Tyto osoby by si měly být plně vědomí toho, jaké mohou být následky jejich slov. Novináři by měli být také chráněni před účelovým vyšetřováním, o němž se v České republice mluvilo především v souvislosti s tím, když začala Generální inspekce bezpečnostních sborů prověřovat práci tří předních českých investigativních novinářů – Sabiny Slonkové, Jaroslava Kmenty a Janka Kroupy. Podobné kroky by měly mít skutečně závažné a opodstatněné důvody.

Evropská komise připravila směrnici o ochraně osob oznamujících zásadní porušení zákonů nebo poškození veřejného zájmu - whistleblowerů. Jak velký je problém zastrašování oznamovatelů a novinářů?

Účelová stíhání i výpady politiků mohou mít dramatický dopad na zdroje a oznamovatele, kteří jsou nedílnou součástí práce investigativních novinářů. Tím, že poskytují médiím konkrétní informace, obvykle sami riskují. Otázka je tedy na místě – Odváží se promluvit i poté, když dané novináře prošetřují státní orgány? Nebo když je neustále pomlouvají vysoce postavení politici? I z tohoto důvodu může být toto chování vnímáno jako snaha o diskreditaci konkrétních novinářů, proto se musí podobné zásahy náležitě ošetřit.

Nutné je zároveň to, aby byla vražda Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové náležitě, nezávisle a důkladně prošetřena. Jen tak dáme najevo, že se nesmí podobná situace již nikdy opakovat. Útok na novináře je útokem na základní lidské právo na informace a svobodu projevu. K jeho dodržování se členské státy zavázaly stejně tak, jako k dodržování svobody a plurality médií. V případě Kuciaka se navíc jednalo o druhou vraždu investigativního novináře během několika měsíců. Na Maltě byla v říjnu 2017 zavražděna i novinářka Daphne Caruana Galizia.

Lze uvažovat o právní úpravě, která povolání novináře stavěla například do podobné pozice a ochrany, jakou mají úředníci či policisté?

Ochrana novinářů se v jednotlivých státech liší. Obvykle jim legislativa neposkytuje účinnou ochranu proti odvetě, stíhání pro pomluvu, vyhrožování či zastrašujícím soudním procesům. To by se mělo změnit a regulace by se měla přizpůsobit současné situaci. Zatímco je totiž ve většině členských států ochrana novinářů spíše slabá, nenávist projevovaná proti nim roste. O podobné ochraně, jako mají úředníci či policisté, lze uvažovat. Nicméně by se musely vzít v úvahu veškerá specifika novinářské profese, která je v mnohém odlišná než práce policisty.