logo Facebook
i slova jsou činy

Miroslav Poche: Urážky mezi politiky a novináři jsou neakceptovatelné

12. května 2018 05:00 / autor: Jan Mrzena

Těžce se rodící druhá vláda Andreje Babiše téma ochrany a postavení novinářů v České republice vnímá jako důležité. Co se objeví v připravovaném programovém prohlášení koalice ANO, ČSSD a KSČM se dozvíme brzy. Vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové není stále vyšetřena, i tak rozhýbala mnoho zatuhlých kloubů a stala se tématem Evropského parlamentu. „Slovensko musí zajistit důkladné a nezávislé vyšetření vražd Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové a EU musí důsledněji chránit novináře a oznamovatele,“ stojí v jeho nelegislativním usnesení, pro které hlasovalo 573 poslanců (27 bylo proti, 47 se zdrželo). Česká média se v té souvislosti obrátila na naše europoslance. Dnes odpovídá Miroslav Poche (ČSSD):

Jaká opatření lze na úrovni EU a jednotlivých členských států přijmout k ochraně novinářů?

Nejprve bych chtěl připomenout, že na základě podnětu Evropského parlamentu, v rámci nějž byla nositelem tématu politická skupina sociálních demokratů, přijala před dvěma týdny Evropská komise návrh směrnice na ochranu tzv. "whistleblowerů", tedy lidí, kteří upozorní na závažné překračování zákonů. Mezi takové osoby pochopitelně nejčastěji patří právě investigativní novináři. Pro jejich ochranu je potřeba udělat mnohem více. Jde zejména o vytvoření bezpečných kanálů pro přijímání informací, rozkrývajících nezákonné jednání, nebo o ochranu informačních zdrojů investigativních novinářů. Součástí celé koncepce by měl být i aspekt vzdělávání občanů, novinářů, vydavatelů apod. v patřičné legislativní oblasti. Role investigativních novinářů není v této směrnici podle mého názoru dostatečně ošetřena, ale už sám fakt, že směrnice vznikla, ukazuje na význam, který je tomuto problému přikládán. Komise tento týden představila návrh svého rozpočtu pro období po roce 2020, v rámci nějž, jako předběžnou podmínku pro čerpání evropských peněž prosazuje dodržování právního státu. Domnívám se, že přesně to je krok správným směrem a byl bych rád, kdyby z finálního textu bylo zřejmé, že součástí právního státu jsou i svobodná, dostatečně chráněná média. Řeknu-li to ve velké zkratce – právní stát znamená stát, kde není útočeno na svobodná média. Pokud je na ně útočeno, bude mu zkrácen nebo zastaven tok evropských peněz.

Lze uvažovat o právní úpravě, která povolání novináře stavěla například do podobné pozice a ochrany, jakou mají úředníci či policisté?

Uvažovat o tom samozřejmě lze, a v některých zemích se touto cestou vydali (např. US Congress zvažuje novou definici, podle níž by útok na novináře byl posuzován jako federální zločin), nicméně stále se přikláním k tomu, že v právním státě by měli mít novináři možnost dělat svou práci, aniž by bylo nutno zavádět speciální status pro ně. Pokud jim udělíme specifický status, jako např. policii, zbavíme je jejich étosu reprezentantů veřejnosti s právy i povinnostmi stejnými, jako má běžný občan. Toto téma by mělo být každopádně hlouběji diskutováno.

Jaká opatření lze v členských státech přijmout k ochraně novinářů, kteří jsou pravidelně vystavováni trestnému stíhání s cílem cenzurovat jejich práci?

V obecné rovině je nejdůležitější, a to jak na národní, tak na evropské úrovni, o tomto tématu především mluvit. Ačkoliv se to zdá triviální, je to nesmírně důležité. Nesmíme připustit, že u nás nepozorovaně zakoření kultura ohrožování svobodných médií a cenzorství, ačkoliv se tak samozřejmě do určité míry děje už nyní a někteří specifičtí novináři o tom začali referovat na veřejnosti. Byl bych i pro posílení role např. Syndikátu novinářů v tom smyslu, aby mohli poskytovat svým členům nejen širokou právní pomoc, a případně i pomoc finanční.

Jaký je Váš osobní pohled na urážlivé poznámky některých politiků v EU na adresu novinářů?

Je jedno, zdali v EU nebo v Česku, urážky mezi politiky a novináři jsou pro mne neakceptovatelné, a toto samozřejmě platí oboustranně.