Česká média - Analýzu „zpopularizovanou“ Milošem Zemanem už řeší generální ředitel ČT a rektor UK
logo Facebook
i slova jsou činy

Analýzu „zpopularizovanou“ Milošem Zemanem už řeší generální ředitel ČT a rektor UK

05. dubna 2018 00:37 / autor: Jan Mrzena

Generální ředitel Petr Dvořák informoval Radu České televize o schůzce s rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou a děkankou Fakulty sociálních věd UK Alicí Němcovou Tejkalovou. „Věnovali jsme se mimo jiné analýze předvolebního vysílání České televize a Českého rozhlasu v roce 2016. Spolu se šéfredaktorem zpravodajství Petrem Mrzenou jsme zástupce univerzity upozornili na hlavní odborné nedostatky zveřejněného materiálu. Současně bylo domluveno uspořádání pracovního setkání zástupců Fakulty sociálních věd UK a zpravodajství České televize. O výsledku tohoto setkání budu Radu ČT informovat na některém z příštích zasedání,“ uvedl Petr Dvořák. Co je důvodem k dalšímu kolu jednání o analýze předvolebního vysílání ČT v roce 2016 není zcela jasné. Pokračuje tak diskuse akademiků a vysílatele nad analýzou, kterou „zpopularizoval“ ve svém inauguračním projevu prezident Miloš Zeman. Rozpoutal tak dramatické reakce zastánců i odpůrců veřejnoprávního vysílání v České republice.

Analýzu si objednala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v roce 2016, výsledek práce týmu analytiků FSV UK pod vedením Jana Křečka dostala v červnu 2017. V závěrech zpracovatelé konstatovali: „V celku vysílaných zpravodajských a politicko-publicistických pořadů České televize byla ve sledovaném období zvýhodňována politická strana TOP 09 tím, že promluvám jejích zástupců bylo trvale a pravidelně přidělováno zřetelně více prostoru, než by odpovídalo reálnému postavení této strany v politickém a společenském životě.  Analýza naopak zaznamenala trvalé znevýhodňování KSČM, některých dalších nevládních parlamentních a všech neparlamentních stran.“ V případě Českého rozhlasu byly závěry obdobné: „V celku vysílaných zpravodajských a politicko-publicistických pořadů Českého rozhlasu byla ve sledovaném období zvýhodňována politická strana TOP 09 tím, že promluvám jejích zástupců bylo trvale a pravidelně přidělováno zřetelně více prostoru, než by odpovídalo reálnému postavení této strany v politickém a společenském životě. V analyzovaném celku vysílání Českého rozhlasu naopak mohlo dojít ke znevýhodnění některých parlamentních a některých neparlamentních stran.“ RRTV se s analýzou seznámila 29. srpna a nepřijala k ní žádné další usnesení. Neshledala žádné porušení zákonů. Analýzu pak zveřejnila na svém webu.

Zatímco Český rozhlas se k analýze v podstatě nevyjadřoval, Česká televize se jí vážně zabývala. Ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal odeslal 9. ledna 2018 dopis děkanovi FSV UK Jakubovi Končelíkovi. Na jednání 10. ledna se analýze krátce věnovali i televizní radní. Česká televize zveřejnila v tiskové zprávě své zásadní výhrady: „Kvantitativní obsahová analýza prostoru poskytnutého politickým stranám využívá neobhájené postupy měření, nezohledňuje všechny dílčí výsledky rovným způsobem a obsahuje elementární početní chyby. Kvalitativní analýza tendenčně vybírá údajné případy zvýhodnění některých politických stran bez uvedení potřebného kontextu. Nedostatky lze navíc odhalit již v samotném zadání analýzy, jehož podobu ale zpracovatelé ani neupravili, ani na tyto problematické aspekty v závěrečném dokumentu neupozornili.“ Celkově analýzu odmítla: „Zpracovaná analýza posuzuje vyváženost odděleně a dle jednotlivých relací, což jde zcela proti zákonu o České televizi.“ Připojila i podrobnou pětadvacetistránkovou reakci na analýzu, kde shrnula (ze svého pohledu) její hlavní nedostatky: „Celkově lze předmětnou analýzu zhodnotit jako velmi nekvalitní ve svém metodickém i analytickém zpracování. V rámci prezentace závěrů analýzy pak autoři publikovali celou řadu z kontextu vytržených, tendenčních, nedostatečně obhájených a někdy až lživých tvrzení. Autoři analýzy by z výše uvedených důvodů měli mít zájem na přehodnocení způsobu vypracování a prezentace předmětné analýzy. Pro zachování vlastního dobrého vědeckého jména by měli posoudit, zda není na místě omluva České televizi a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Analýzu v současné podobě by pak bylo vhodnější vzít zpět a veřejně přiznat její nedostatky, kterých je až podivuhodně mnoho.“

Tehdejší děkan FSV UK Jakub Končelík na postoj České televize reagoval dopisem 30.ledna. Dopis nebyl nikde zveřejněn. Děkan analýzu zpět nevzal. Za tým zpracovatelů se postavil: „V procesu zadání zakázky, v jejím průběhu a v otázce posouzení kvality díla zadavatelem, tedy RRTV, neshledávám žádných pochybností.“ Reagoval také na všechny připomínky. Část z nich poslala televize špatnému adresátovi: „Tři z deseti Vašich hlavních připomínek, které uvádíte ve svém dopise (a následně rozvádíte v přiloženém materiálu), by bylo vhodnější adresovat spíše objednateli Analýzy, tedy RRTV.“ Končelík se ohradil i vůči údajným chybám ve statistice: „Zde se jedná o neporozumění/chybu na Vaší straně. Zatímco Vy označujete a dále počítáte za Ostatní všechny strany mimo šest dříve uvedených hlavních stran (ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09, ODS a KDU-ČSL), autoři v komentáři k Vámi napadanému grafu jasně uvádějí, že zde kategorie Ostatní označuje pouze Zelené, Piráty, SPD-SPO a Úsvit, tedy strany, kterým byl přidělen alespoň nějaký prostor pro promluvy.“

Podrobné informace s kompletním zněním analýzy i následných reakcí:

http://www.ceskamedia.cz/clanek/72978/analyza-rrtv-rozpoutala-diskusi-mezi-ct-a-fsv-uk-2

Analýza sama neobnáší spor o veřejnoprávní vysílání. Spor je o tom, jak v praxi dělat (natáčet a vysílat) a posuzovat „objektivitu a vyváženost“, kterou od televizí i rádií vyžaduje zákon. Pohled odborného pracoviště Univerzity Karlovy a pohled České televize se diametrálně liší. Zatímco Český rozhlas vzal analýzu spíš jako inspiraci, Česká televize hájí své hradby. Příběh analýzy „zpopularizované“ Milošem Zemanem tak zjevně nekončí. Otázkou je, proč k zásadní diskusi nebyl přizván i ten, kdo si analýzu objednal a její zadání specifikoval – tedy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.