i slova jsou činy

Zpravodajské weby konkurují televiznímu zpravodajství

13. února 2017 07:39 / autor: Aleš Rozehnal

Podle některých průzkumů se důležitost internetových zpravodajských serverů vyrovnává televiznímu zpravodajství a pro občany se tak internet stává jedním z hlavních zdrojů informací o aktuálním dění v oblasti politiky, veřejného života, kultury, kriminality nebo sportu. V budoucnu tento trend zřejmě ještě posílí.

Český mediální trh je navíc relativně malým trhem. Příjmy z reklamy jsou malé a nejisté a to činí média zranitelnými ze strany velkých korporací nebo státní administrativy. Média v České republice jsou z tohoto důvodu náchylnější k různým podobám cenzury. Trh celostátně distribuovaných deníků je silně koncentrovaný a s výjimkou vydavatele deníku Právo náleží skupinám, které mají rozsáhlé ekonomické a politické zájmy mimo média.

Částečně by tento problém mohlo vyřešit internetové zpravodajství, protože možnosti internetu přinesly nový rozměr projevu svobody slova. Snadnost šíření informací v kyberprostoru je takovou změnou kvantity informací, že ve svých důsledcích vedla ke změně jejích kvalit, a tudíž ke změně chápání svobody slova.

Bez fyzické či duševní námahy může kdokoli oslovit velké množství lidí a zároveň přijímat jejich bezprostřední reakce. Toto oslovení je navíc zcela mimořádně plebejské, a to v protikladu s publikací příspěvků v klasických médiích, které je vysoce elitářské.

Volný a všeobecný přístup k internetu umožňuje prosazování názorů co největšího množství lidí do společenského vědomí, a zároveň je poprvé v dějinách poskytnuta všem stejná možnost nejen přijímat, ale i šířit své názory, a zapojit se tak aktivně do života svobodné občanské společnosti.

Na jednu stranu je tato tendence pozitivní. Trh mediálních produktů je vysoce kompetitivní a existuje mnoho bariér, které brání na něj vstoupit. Shromažďování zpráv je extrémně finančně náročné. Internet by tedy mohl představovat výrazně demokratizační mediální prostředí, které by mělo zvýšit míru lidských práv a občanských svobod.

Na druhou stranu tento trend u některých pozorovatelů vzbuzuje obavy, že weby, které nejsou provozovány velkými vydavatelstvími, budou šířit desinformace, nenávist, rasismus, ale i úplné hlouposti, kterým pak jejich uživatel snadno podlehne, což bude mít vliv na jeho společenskou a politickou orientaci.

Které zpravodajské weby tedy v České republice oslovují největší počet obyvatel? Mezi nejnavštěvovanější zpravodajské servery patří společný projekt internetového vyhledávače Seznam a Práva novinky.cz , zpravodajské servery idnes.cz a lidovky.cz provozované vydavatelstvím MAFRA, portály vydavatelství ECONOMIA ihned.cz a aktualne.cz, k jehož návštěvnosti vydatně přispívá videoprojekt Daniely Drtinové a Martina Veselovského DVTV mající do značné míry nezávislý charakter.

Z hlediska návštěvnosti jsou úspěšné i servery patřící pod Czech News Center blesk.cz a super.cz a e15.cz, server denik.cz patřící pod vydavatelství Vltava Labe Media, server tyden.cz patřící pod vydavatelstvím EMPRESA MEDIA a ceskenoviny.cz, které provozuje Česká tisková kancelář.

Všechny tyto weby provozují velká vydavatelství a mají více méně podobné zaměření jako jejich tištěné produkty. Vysoká návštěvnost těchto zpravodajských portálů je dána tím, že i internetové zpravodajství vyžaduje solidní materiální základnu.

Přes potřebu vysokých investic se objevila internetová zpravodajská média, která nejsou s velkými vydavatelskými domy spojena, a mohou nabídnout originální úhly pohledů. Některé z nich dosahují návštěvnost, která již stojí za zaznamenání.

Nejvíce diskuzí vzbuzuje zpravodajský server Parlamentní listy, který provozuje společnost založená Michalem Voráčkem a nyní vlastněná senátorem Ivou Valentou, a to zřejmě z toho důvodu, že svojí návštěvností konkuruje zpravodajským serverům velkých vydavatelství.

Obsah je zaměřen na prezentaci vyhraněných názorů, a to často samotných politiků. Projekt Parlamentních listů je mimořádně velkoryse pojatý, protože roční rozpočet tohoto provozovatele serveru se pohybuje okolo 40 milionů korun českých, což je na poměry českých zpravodajských serverů nebývalá suma.

Z tradičního pojetí žurnalistiky do značné míry vybočuje server ac24.cz. Provozovatel serveru o sobě příliš mnoho informací nezveřejňuje. Podle veřejných vyjádření je jeho provozovatelem Ondřej Geršl, nicméně jako nositelka autorských práv je na tomto severu uváděna společnost AC24 s.r.o. mladičké dívky Kateřiny Schleifer.

AC24 s.r.o. je rovněž vydavatelem partnerského tištěného časopisu Vědomí. Server velmi často nabízí zpravodajství z Ruska a Ukrajiny, a to povětšinou z ruského pohledu na problematiku. Zabývá se rovněž alternativními výklady různých událostí označovaných jako konspirační teorie. Publikované zprávy jsou většinou převzaté z jiných zdrojů, které nabízí z českého pohledu alternativní zpravodajství. Mainstreamová média tento web označují jako dezinformační. Provozovatel webu nezveřejňuje údaje o svém hospodaření a z tohoto důvodu je obtížné o serveru zjistit více informací.

Mezi hojně navštěvované severy patří i zpravodajský web společnosti Active Solutions s.r.o. eurozpravy.cz, Tento server poskytuje zpravodajství o všech oblastech a svoji strukturou se podobá serverům provozovaným velkými vydavatelskými domy.

Vlastníkem společnosti je Petr Zelinka, který se oblasti internetových médií začal věnovat v roce 2009. Provozovatel webu však nezveřejňuje údaje o svém hospodaření a z tohoto důvodu je obtížné o serveru zjistit více informací.

Slušnou návštěvnost má i tiscali.cz Kamila Koupého a Ondřeje Průši. Obsah webu je spíše oddechový a společenský. Ani tato tento provozovatel nezveřejňuje údaje o svém hospodaření.

Zajímavé je srovnání dvou serverů, a to Echo 24 a Svobodné fórum. Echo 24 vede bývalý novinář, pracovník PR a manažer médií Dalibor Balšínek. Svobodné fórum vede neméně zkušený bývalý šéfredaktor téměř všech významných českých deníků Pavel Šafr. Odchod obou novinářů z tiskových médií do internetového světa je více či méně spojen s akvizicí vydavatelství MAFRA Andrejem Babišem.

Oba servery jsou zaměřeny na zveřejňování méně konvenčních názorů a mainstreamem opomíjených témat. Ačkoli má server Svobodné fórum přibližně poloviční návštěvnost oproti Echo 24, hospodaří Echo 24 téměř se 30 milionovým rozpočtem za rok 21015, což z něj činí zřejmě web s největším rozpočtem na jednu návštěvu.

Provozovatel Echo 24 však ze svého rozpočtu financuje ještě vydávání tištěného časopisu stejného jména. Oproti tomu sdružení vedené Pavlem Šafrem, které provozuje Svobodné fórum, vynaložil na své fungování ve stejném roce částku okolo 1,5 milion korun českých. V roce 2017 se však Svobodné fórum transformovalo na plnoformátový zpravodajský web Fórum24, který bude muset mít rozpočet zřejmě daleko vyšší. Tento údaj naznačuje, že čtenáře názorových serverů přitahuje spíše relevantnost prezentovaných idejí nežli image webu.

Za zpravodajské weby mající desinformační charakter bývají označovány servery Sputnik, Aeronet, První zprávy, Vlastenecké noviny nebo Bez politické korektnosti. Ačkoli by si jejich obsah zasloužil důkladnější analýzu, zda se jedná pouze o zprávy a názory vybočující z mainstreamu či zda jsou skutečně desinformační, je zřejmé, že informace, o kterých byly následně zjištěno, že se jedná o nepravdu, se na těchto webech skutečně vyskytují.

S výjimkou webu Aeronet mají ale ve skutečnosti velmi malou návštěvnost a jejich potenciál šířit nenávist, rasismus či úplné hlouposti je malý. Nemají šanci významněji ovlivnit v pozitivním či negativním smyslu politické a obecně společenské postoje větších skupin lidí.

Desinformační, nenávistné, rasistické a hloupé zpravodajské severy zcela jistě existují a budou existovat. Zatím to však vypadá tak, že zaujmou pouze minimální část populace tak, jako by je desinformační, nenávistné, rasistické a hloupé ideje zaujaly, i kdyby nebyly šířeny prostřednictvím internetu.

Zdá se, že i na internetu lidé vyhledávají spíše klasickou žurnalistiku spočívající v trojúhelníkové podobě zpravodajského vztahu. Tento vztah spočívá na třech pólech: událost, novinář a občan. Událost je předána novináři, který ji ověří, přefiltruje a zanalyzuje, než ji předá dál občanovi.

Funkce novináře coby filtru nebo síta tedy nezmizela. Blogeři a provozovatelé webů pojatých jako "one man show" je nenahradili. Uživatelé internetu jsou zřejmě k obsahu kritičtější, než si mnozí věrozvěsti internetové informační zkázy připouštějí.

Daleko větším nebezpečím pro svobodu a demokracii než „dezinformační“ weby jsou „tradiční“ zpravodajské weby, jejichž obsah je více či méně ovlivněn prolínáním ekonomické a politické moci jejich vlastníka opírajícího se o podporu části represivních složek.

Kombinace politické, finanční a exekutivní moci nad médii je v rozporu s naším vnímáním demokratického fungování médií. Zpravodajské servery provozované podnikatelským uskupením náležejícím politikovi, které podporují jeho politické, ekonomické a mocenské cíle, ztratila svůj společenský smysl. Z tohoto důvodu je rozvoj skutečně nezávislého internetového zpravodajství více než žádoucí.

Aleš Rozehnal

Autor je advokát.