logo Facebook
i slova jsou činy

Zákony o ČT a ČRo: Proč chci novelu

11. února 2017 09:47 / autor: Ivan Gabal

Své poznámky k návrhu novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu rozděluji do tří částí:

(i)             Analýza dosavadního stavu a vývoje.

(ii)           Smysl předloženého návrhu v reakci na současný stav

(iii)          Navržená novela v kontextu dalších změn systémových pilířů demokracie

(1)        Dosavadní vývoj a současný stav

1.1. V současnosti platný model dominantního postavení parlamentních stran poslanecké sněmovny je výsledkem razantního zrušení stranického a ideologického monopolu KSČ s cílem otevření veřejnoprávních medií pluralitě a soutěži politických názorů a jejich prezentaci v práci veřejnoprávních medií.

1.2. Přesun odpovědnosti na sněmovnu/parlament a v něm zvolené politické strany, které vysílají své zástupce v mediálních radách byl výrazným krokem k otevření demokratické plurality ve veřejnoprávních medií a jejich odpovědnost vůči výsledkům demokratické volby a vůli voličů/občanů.

1.3. V tomto smyslu vývoj od roku 1991 byl razantní demokratizací veřejnoprávnosti televize, rozhlasu (a ČTK), a znamenal překonání ideologického a mocenského komunistického monopolu.

1.4. Televizní krize prvně ukázala, že dominantní pozice parlamentních stran se v případě některých stran překlopila do pokusu o obnovení stranického vládnutí, ovládnutí a monopolu ovládnutí veřejnoprávní televize.

1.5. Následný legislativní pokus o zpřístupnění a otevření mediálních rad občanskému sektoru a osobnostem byl nadějný svou ambicí a zklamáním svým výsledkem.

1.6. V současném modelu nadále platí, že rozdělení míst v Radách je odrazem poměru sil ve sněmovně a zákulisních politických dohod parlamentních stran, kteří vysílají do rad „své“ reprezentanty a očekávají, že se tak uvnitř Rad budou také chovat. Současné Rady jsou projektovaným stavem poslanecké sněmovny, dohod parlamentních stran a uplatněním jejich plné kontroly a reprezentace.

1.7. Z uvedeného důvodu je vyloučené aby se v Radách objevili nezávislí kandidáti, osobnosti, odborníci nebo zástupci občanského sektoru.

1.8. Z výše uvedených důvodů je patrné, že se možnosti čistě parlamentně kontrolovaného procesu naplnily a v dobrém slova smyslu vyčerpaly, protože reprezentativní schopnosti Rad již spíše omezují než otevírají a rovněž zvyšují rizika další degradace veřejnoprávních a reprezentativních schopností Rad.

1.9. Mezi riziky je třeba v prvé řadě jmenovat hrozby obsažené ve vývoji Polska a Maďarska, kde masivní vítězství jedné strany vyústilo v opětovnou stranickou a ideologickou monopolizaci veřejnoprávní kontroly a ztrátu nezávislosti veřejnoprávních medií právě rozpadem nezávislosti Rad.

1.10. Význam veřejnoprávních medií přitom relativně i absolutně vzrůstá vzhledem k růstu privátní, podnikatelské, ale i zahraničně-mocenské kontroly privátních medií. Protiváha těmto nebezpečným trendům je výhradně veřejnoprávní. Navíc v našem případě, viz zpráva BIS, má kvalita a váha veřejnoprávních medií i roli v přítomné infrastruktuře například proruských medií a webů.

(2)        Smysl předloženého návrhu v reakci na současný stav

2.1. Návrh rozšiřuje společenskou institucionální základnu veřejnoprávních medií mimo parlamentní politické strany, jejichž zahrnutí v Radách však uchovává.

2.2. Rozšíření míří zejména na renomované a institucionalizované instituce, jejichž seznam byl utvořen expertizou MK ČR v referenci na „bavorský model“, ovšem se silnějším akcentem na institucionalizovanou širokou základnu společenské dynamiky a nikoli jen reprezentaci sociálních skupin.

2.3. Návrh významně reaguje na nepochybnou krizi důvěry a klesající schopnost reprezentace veřejného zájmu politickými stranami a parlamentem. K nim připojuje organizace z oblasti duchovního, kulturního, vědeckého, občanského, obchodního, pracovního a ekologického a uměleckého světa. Jde o stabilní a důvěryhodné instituce a organizace, které se na zjištění a realizaci veřejnoprávnosti ČT a ČRo podílet chtějí a vyjadřují tuto svou společenskou vůli. Tato participace a vůle podle nás doplňuje ubývající reprezentativní schopnosti politických stran a přitom je nesubstituuje. Jde o rozšíření základny veřejnoprávnosti.

2.4.  Expanze základny směrem ke společenským institucím z různých oblastí  společenských činností je nepochybně významným modernizačním krokem směrem k větší otevřenosti veřejnoprávních medií nepolitickým činnostem a rozměrům dynamiky české společnosti. Jde o krok k posílení jak inovativních podnětů, tak k prostoru pro identifikaci, případně participaci veřejně významným nepolitickým organizacím a aktivitám.

(3)        Novela v kontextu dalších změn v systému demokratických institucí

a procesů

3.1. Návrh novely přichází a je součástí důležitých změn, které zvyšují odolnost i flexibilitu veřejnoprávního prostředí a dynamiku českého veřejného života.

3.2. Mezi kroky, kterými se otevírá veřejný život daleko širší společenské perspektivě nesporně patří široká protikorupční agenda, která míří na veřejný a politický život, zejména zákon o Registru smluv, regulace výdajů na volební kampaně, dále zákon regulující přístup vlastníků velkých firem čerpajících státní prostředky k veřejným voleným nejvyšším funkcím (konflikt zájmů), dále zákon omezující možnost členů vlády vlastnit a využívat vlastní media. Konečně pak zesilování veřejné kontroly i v bezpečnostním sektoru, konkrétně 2. stupeň laické kontroly zpravodajských služeb, kterým se dostává vzhledem k občanům širších pravomocí a prostoru ke vstupu do soukromí i veřejného dění.

3.3. Jak již naznačeno je širší společenské ukotvení veřejnoprávních medií také důležitou zárukou proti zneužití nebo korupci politických parlamentních stran k osobním hospodářským, mocenským nebo nelegálním například geopolitickým cílům.

3.4. Akcelerace otevřenosti a společenské reprezentativnosti veřejnoprávních medií se může ukázat jako důležitý hybný aktér celkově modernizace veřejného života české společnosti, a to v dimenzích vědy, kultury, duchovních hodnot i hospodářské a pracovní dynamiky.

Ivan Gabal

Autor je poslanec KDU-ČSL.