Česká média - Poškozují analytici úřadu dobré jméno RRTV a ČT?
logo Facebook
i slova jsou činy

Poškozují analytici úřadu dobré jméno RRTV a ČT?

23. ledna 2018 13:00 / autor: Monitor

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vydala 7.listopadu 2017 České televizi upozornění na porušení zákona. Došlo k němu (podle rady) v Otázkách Václava Moravce (22. 10. od 13 hod na ČT24), kdy tématem diskuse byla problematika přijetí Eura. Do diskuse byli pozváni jako hosté Tomáš Sedláček a Jan Švejnar, dva hosté, kteří na danou problematiku sdílejí totožný názor. Nebyl pozván žádný respondent, který by zastupoval významnou, v odborné i laické veřejnosti i v politické sféře existující názorovou protistranu, čímž došlo (podle rady) k jednostranné prezentaci závažného tématu.

Česká televize zaslala radě dopis moderátora Václava Moravce. Jeho plné znění přináší Česká média zde.

Vážený pane předsedo,

ponejprv se omlouvám, že Vás zatěžuji následujícím podnětem. Kredibilitu Rady pro rozhlasové a televizní (dále jen Rady), respektive vedení Rady a členů Rady považuji za tak zásadní věc, že by neměla být ohrožována ne zcela kvalitní prací Úřadu Rady, konkrétně zaměstnanců analytického odboru. Základní příručky, pojednávající o mediálních analýzách, konstatují, že „výsledky analýzy nemohou záviset na osobách provádějících analýzu, nýbrž na metodách a analyzovaném materiálu“.(1)

Je smutné, že Úřad Rady jako zázemí ústředního orgánu státní správy není s to garantovat základní principy, jež si osvojují studenti prvního ročníku bakalářského studia žurnalistiky či mediálních studií, což mohu vzhledem ke své dlouholeté pedagogické praxi na FSV UK konstatovat. Na konkrétním příkladu se nyní pokusím objasnit, jakých manipulativních praktik se dopustil Úřad Rady v případu označeném Sp. zn. RRTV/2017/1039/rud. Jde o kauzu, na níž je možné vhodně demonstrovat, jak mohou být členové Rady uvedeni v omyl, když se nedodržují základní principy analýzy obsahu mediálních sdělení. Píši o situaci, na jejímž konci může být upozornění na porušení zákona.

Připomínám, že v Tiskové zprávě z 19. zasedání 2017, konaného dne 7. 11. 2017, se uvádí: „…pořadu Otázky Václava Moravce – 2. část, dne 22. října 2017 od 13:05 hodin na programu ČT24, který měl přinést diskusi k problematice přijetí eura v ČR, a kam byli pozváni jako hosté – odborníci Tomáš Sedláček a Jan Švejnar, oba dlouhodobě propagující přijetí eura, tedy dva hosté, kteří na danou problematiku sdílejí totožný názor, pro jehož prosazování dostali v rámci pořadu značný prostor. Naopak nebyl pozván žádný respondent, který by zastupoval významnou, v odborné i laické veřejnosti i v politické sféře existující názorovou protistranu, čímž došlo k jednostranné prezentaci závažného tématu. Tím došlo k porušení ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb…“ Po seznámení se s citovanou pasáží tiskové zprávy jsem byl zvědav na odůvodnění, jež vychází z práce Úřadu Rady, a které mohlo rozptýlit mé obavy, že jde o omyl. Naopak, zjevně jde o záměrnou manipulaci se ctihodným regulačním orgánem.

Nyní se zaměřením na konkrétní lži, které vycházejí z nedodržování bazálních principů analýzy obsahu mediálních sdělení Úřadem Rady, na jehož doporučení členové Rady vydali upozornění na porušení zákona:

Lež č. 1: „Otázka přijetí eura (v pořadu – poznámka autora) výrazně dominuje.“

Do předmětného pořadu byli pozváni dva z nejcitovanějších tuzemských ekonomů v zahraničí prof. Jan Švejnar a dr. Tomáš Sedláček, pokud by si tzv. analytik Úřadu Rady dal tu práci a pouze mechanicky změřil stopáž dvou tematických částí, zjistil by, že problematice ekonomických úkolů budoucí vlády a stavu ekonomiky bylo věnováno cca 29:40 minut a problematice eura a eurozóny cca 21:30 minut. Mohu se zeptat, od kdy „dominuje“ třicet minut vysílacího času při komparaci s necelými dvaadvaceti minutami? Nemluvě o tom, že v tematickém bloku, věnovaném problematice eura a eurozóny, byla řeč i o devizových intervencích a krocích ČNB, nutnosti reformy EU a provázanosti tuzemské ekonomiky s ekonomikou Spolkové republiky Německo. Pokud bychom čas těchto dílčích témat odečetli od času vyhrazeného problematice termínu zavedení eura v ČR, rozhodně by šlo o ještě menší díl než „zhruba polovina času“, jak se snaží nalhat Úřad Rady v odůvodnění, které Vám předložil k podpisu.

Lež č. 2: „Namísto diskuse došlo ke kumulaci argumentů pro přijetí eura.“

Předmětná lež je podpořena emočně zabarveným odůvodněním, že „moderátor jen nesměle jmenuje některé námitky proti euru…“. Mohu se zeptat, co je to za kritérium obsahové analýzy „nesmělé jmenování“, na jehož základě je Úřadem Rady navrhováno členům Rady, aby vydali upozornění na porušení zákona? Jak je možné odlišit „nesmělé jmenování“ od „smělého jmenování“? Odůvodnění Úřadu Rady, které porušuje základní principy analýzy obsahu mediálních sdělení, zamlčuje repliky, v nichž moderátor předkládá zásadní námitky. Kupříkladu s protiargumentem moderátora o významu kurzu národní měny, tedy české koruny, pro současný silný ekonomický růst prof. Jan Švejnar navíc souhlasil. Jak je možné, že odůvodnění Úřadu Rady nejen tuto, ale i další pasáže nebere v úvahu a namísto toho opět zcela neanalyticky používá expresivní obraty typu: „Pořad tak působí spíše jako agitační školení pro přijetí eura.“? Nemíním zabřednout do pojmového rámce problematiky „agitačního školení“, ale takové školení by – z logiky věci – žádné protiargumenty obsahovat nemělo. Když jsem se letos v září zúčastnil semináře „Mediální reflexe 2017“, organizovaného Radou ve Štiříně, velmi pozorně jsem poslouchal slova Vikki Cook z OFCOMU o kvalitě analýz, na jejichž základě rozhoduje britský regulátor. Škoda, že nedisponujete jako vedení a členové Rady podobným zázemím.

Lež č. 3: „Pořad tedy výběrem respondentů je v přímém rozporu s rozvrstvením názorů ve společnosti.“

Nepochybuji o tom, že na rozdíl od analytického odboru Úřadu Rady dobře znáte Akt o přistoupení České republiky k Evropské unii (dále jen Akt),(2) který byl odsouhlasen občany ČR ve všelidovém hlasování, a jenž ČR ratifikovala, proto je právně závazný. Připomínám, že 77,33 % účastníků referenda zmiňovaný Akt podpořilo.(3)  Podle článku 4 předmětného Aktu „každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES“. Danou výjimkou je jen a pouze neplnění tzv. konvergenčních kritérií. Chápu správně, že Úřadem Rady prezentovaný výzkum veřejného mínění je více než všelidové hlasování? Proč Úřad Rady nebere v potaz, že se ČR k přijetí eura zavázala v přístupovém Aktu? Je upozornění Rady o porušení zákona ze dne 7. listopadu 2017 explicitní výzvou, abych jako moderátor média veřejné služby zpochybňoval právní závazky České republiky?

Vážený pane předsedo,

analýza Úřadu Rady, na jejímž základě jste jako členové regulačního orgánu rozhodovali o návrhu upozornění na porušení zákona, obsahuje i další lži. V podkladu pro jednání Rady se například uvádí: „V tomto směru působí debata jako cílená polemika s výsledkem voleb, což je argument podložený faktem, že první část pořadu OVM tentýž den, jejímiž hosty byly Václav Bělohradský, Magda Vašáryová a Ivan Bartoš, působí rovněž jako polemika s hodnotami vyjádřenými volebními výsledky, tentokrát ne v ekonomické, ale v politické rovině.“ Složení první hodiny Otázek dne 22. října 2017, jak uvádí Úřad Rady, takové nebylo. Hosty první části pořadu byli právní filozof Jiří Přibáň, politolog Lukáš Macek, ústavní právník Jan Kysela. Jak možný výskyt takového množství chyb v podkladech Úřadu Rady, na jejichž základě Rada rozhoduje o porušení zákona? Co to vypovídá o kvalitě analýz Úřadu Rady? Nejde o záměr Úřadu Rady na základě lží poškozovat dobré jméno jakéhokoliv pořadu či vysílatele vydáváním upozornění na porušení zákona?

Vážený pane předsedo,

berte, prosím, tento dopis jako oficiální podnět k přehodnocení stanoviska Rady ze dne 7. listopadu 2017, jímž jste vydali upozornění na porušení zákona Sp. zn. RRTV/2017/1039/rud. Je mi jasné, že proti upozornění na porušení zákona nemůže Česká televize podat žalobu. To zřejmě umožňuje Úřadu Rady nedodržovat metodickou pečlivost při vzniku analýz obsahu mediálních sdělení, což by u studentů prvních ročníků bakalářského studia žurnalistiky či mediálních studií znamenalo nesložení zkoušky. Mrzí mne, že výše popsaný přístup Úřadu Rady poškozuje nejen dobré jméno členů Rady a České televize, ale rovněž zasahuje do profesní cti a vážnosti mé osoby. Věřím, že mé otázky nezůstanou bez odpovědi.

V hluboké úctě
PhDr. Václav Moravec Ph.D. moderátor pořadu Otázky V. M.

Na vědomí členům Rady

(1) Viz např. Schulz, W., a kol., Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum, 2004. s. 34. ISBN 80-2460827-8.

(2) Viz Akt o podmínkách přistoupení ČR…., Úřední věstník EU, 23. 9. 2003, [vid. 30. 11. 2017]. Dostupné z: <http://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:6f201cf4-b6c7-4fdb-b9b5a8c7db057d6b.0012.02/DOC_2&format=PDF>.

(3) Viz Referendum o přistoupení ČR k EU, ČSÚ, 14. 6. 2003, [vid. 30. 11. 2017]. Dostupné z: <https://www.volby.cz/pls/ref2003/re13?xjazyk=CZ>.