logo Facebook
i slova jsou činy

Značení falešných zpráv nefunguje, leda tak opačně…

17. listopadu 2017 13:00 / autor: Zdeněk Duspiva

S nástupem a někdy s až alibistickým démonizováním falešných zpráv (“fake news“) se vyrojilo mnoho neziskových i „státních“ agentur a institucí na napravování věcí na „pravou míru“. Přidávají se k tomu i provozovatelé některých vlivných sociálních sítí a sociálně-informační inženýrství by rády zkusily (zkouší ...)  i další instituce, firmy i  vlivové struktury.

Označení kontrolovaných zpráv štítkem „pochybné“ či „nepravdivé“ ale přitom podle mnoha průzkumů i zkušeností může způsobit, že se někteří lidé budou naopak o takové zprávy ještě více zajímat a více je číst i jim případně i věřit…

Ani Facebook svojí vlastní aktivitou revizí pravosti zpráv (kterou zavedl spolu se společnostmi AP a Snopes) příliš jasněji nepomáhá zodpovězení rizikových otázek účinnosti a optimalizaci zásahů ani více nepřiblížil metodu hodnocení.   Podobně problematické a s nejasným efektem jsou i snahy provozovatelů klíčových globálních prohlížečů a vyhledávacích služeb (Google ad.).

Aktivity provozovatelů Facebooku v této sféře a dopady podobných zásahů prověřilo několik analýz. Podle studií k umísťování značek k informacích, že jsou tyto zprávy tzv. "zpochybněny třetími osobami" má podle řady z nich jen velmi mírný dopad na vnímání lidí. Další informace přinesl například pracovní dokument, který zveřejnili experti z Yale University (profesor psychologie Gordon Pennycook a profesor ekonomie David G. Rand). Oba autoři jsou pak mj. i tvůrci dokumentu o "kognitivních psychologických profilech" lidí, podléhajícím falešným zprávám a o roli lidské "křivosti receptivity".

Zmíněná studie zahrnovala celkově 7,534 účastníků, kteří posoudili přesnost tzv. falešných zpravodajských článků, v sedmi různých iteracích, v nichž výzkumníci ukázali účastníkům příběhové titulky (ze skutečných článků, jak skutečných, tak zhotovených, publikovaných na Facebooku v letech 2016 nebo 2017). Výsledný názor není překvapivý -  kromě mírného účinku „označování“ se prokázal nakonec spíše účinek opačný - u některých skupin lidí tím může dojít k tomu, že označování má naprosto opačný účinek – podporu a něco na způsob „dobré reklamy“. Úplný dokument je zde (PDF).

Facebook nakonec svoji aktivitu postupně tlumí s odůvodněním, že šlo o „krátkodobý experiment“. Možná i proto, že svět, společnost, názory a ani informace nejsou černobílé. Jde-li o profesionální mediální a informační manipulace, pak jde vždy o promyšlenou kombinaci pravdy, polopravdy i nepravdy. A hlavně – hlavním cílem provozovatelů je především zisk, byť jistě s určitou mírou odpovědnosti za nepřímé dopady do jiných oblastí.

Je realitou, že informace a dezinformace od nepaměti patří k fungujícím nástrojům v lidském konání, v mediálním prostředí i v působení v rámci prosazování různých zájmů i v ovlivňování nálad i všech rozhodování. Stejně tak je s tím spojená již méně účinná snaha o korekce a regulaci jako i zmírňování dopadů … zejména pak v dnešní multimediální době internetové.