logo Facebook
i slova jsou činy

Z BUNKRU KE GLOBALIZACI

31. ledna 2017 15:09 / autor: Irena Ryšánková

Český rozhlas a budova na Vinohradské, na jejíž fasádě jsou dodnes stopy po kulkách. Jen se můžeme dohadovat, zda německých či ruských. Rozhlasem historie zásadně produsávala v holinkách. Československý rozhlas Radiojournal začal vysílat v roce 1923 a dlouho byl v eteru sám. Radiojournal se přejmenoval na Československo I, od sovětské okupace na Hvězda. Nakonec z něj byl Radiožurnál.  Pak přibyly další stanice Československého rozhlasu – zahraniční vysílání Radio Praha, Praha I (dnes Český rozhlas Dvojka), Vltava, regionální stanice ČRo Brno, ČRo České Budějovice, ČRo Hradec Králové, ČRo Karlovy Vary, ČRo Liberec, ČRo Olomouc, ČRo Ostrava, ČRo Pardubice, ČRo Plzeň, ČRo Regina (dnes Regina DAB Praha), ČRo Region  Středočeský kraj, ČRo Region Vysočina, ČRo Sever a jako poslední stanice přibyla stanice ČRo Plus, vzniklá kdysi jako české vysílání Svobodné Evropy pod pláštíkem Československého rozhlasu, posléze pohlcená jako ČRo 6 a nakonec přeformátovaná do současné podoby…

Paradoxně se prvním komerčním konkurentem tehdy ještě státního Československého rozhlasu stalo 19. 10. 1990 Rádio Stalin, pirátské vysílání TRS (Tvůrčí a reprodukční skupina) hudební redaktorky Československého rozhlasu Lenky Wiesnerové, studentů Ondřeje Štindla, Pavla Hronka, Martina Solara a jejich undergroundových přátel z podzemí bývalého pomníku Jozefa Vissarionoviče, které vzniklo během výstavy Totalitní zóna. Stavět anténu ilegálního vysílače pomáhal prezidentův poradce Jiří Křižan.  Byla to romantická doba. Vysílání začalo skladbou Rocks Off od Rolling Stones. Hráli zde Psí vojáci či Jasná páka, prezident Havel přišel k mikrofonu. Euforická nálada Sametové revoluce skončila skoro symbolicky - na frekvenci 92.6 MHz s výkonem asi 50 W vysílalo Rádio Stalin pouze od 19. do 25. října 1990. Poté byla z Paříže jako zápůjčka od francouzské stanice Energie na politickou kampaň Liberálně-demokratické strany dovezená vysílačka Maruška odpojena „ve veřejném zájmu“ Správou radiokomunikací a policisté ji z moci úřední zabavili. O její dovoz se přitom zasloužil otec Ondřeje Štindl, místopředseda oné Liberálně-demokratické strany. „Vysílačka nevysílá, leží na stole předsedy ONV“, psal dobový tisk. Článek popisoval, kterak předseda ONV pan Dostál vnikl do studia a „svévolně“ a „neurvale“ přerušil vysílání. Vysílatelé se totiž dopustili přestupku podle zákona 200/1990 Sb., což ale v té době nebyl argument. Petici za obnovení vysílání podepsalo mimo angažovaných kolektivů té doby (Charta 77 – Miroslav Tyl a Jiří Vančura , Klub angažovaných nestraníků - Bohdan Dvořák, Hnutí za občanskou svobodu – Jan Štern  st. a Ilja Květoň, Občanské fórum Prahy 4 – Stanislav Penc, Transnacionální radikální strana – Richard Nemčok a Richard Stocker, Artfórum – jazzová sekce – Karel Srp, UniJazz – Jiří Exner, Společnost pro rozvoj kulturně společenského života – Jaroslav Stanko a Marek Gregor, LinhArt Foundation, 10:15 Promotion, redakce Revolver Revue a její šéfredaktor Jáchym Topol, Studentské listy a jejich šéfredaktor Pavel Žáček, redakce Respektu a šéfredaktor Ivan Lamper, redakce Vokno, Lidové noviny a další)  30 tisíc Pražanů, poradce prezidenta Havla Saša Vondra,  a několik poslanců Federálního shromáždění a České národní rady. Na počátku roku 1991 bylo zabavené vysílací zařízení vráceno a 15. února 1991 začala Maruška vysílat jako Radio Ultra se sídlem v rockovém klubu Bunkr Richarda Nemčoka a anténou na střeše Bílé labuti jako pokračovatel pirátské tradice. Inspektorát radiokomunikací opět hlásil porušení zákona.  Vladimír Vintr a Jiří Neumann následně založili agenturu TRS, s.r.o. a požádali o licenci.  25. března 1991 pak udělením oficiální licence meziresortní komisí zřízenou Ministerstvem kultury vzniklo Radio 1 a stalo se první českou soukromou nezávislou rozhlasovou stanicí. Licenci do konce roku 1992 dostala i Evropa 2. Étéru začala vládnout komerce. O první vskutku komerční stanici se zasloužil Československý rozhlas. Předchůdkyně dnešní Evropy 2 Europe 2, která pouze přebírala signál z Francie, začala totiž vysílat legálně už 20. března 1990, ale jen díky spolupráci francouzské skupiny Lagardere s v té době nejistým Československým rozhlasem. Europe 2 začala samostatně vysílat až 22. března 1991, kdy získala experimentální licence pro Prahu. Na podzim 1991 vznikly další soukromé stanice -  Bonton, Kiss 98 FM, City, Blaník. Od té doby existuje v Česku podobně jako v ostatních   evropských zemích duální rozhlasové prostředí, které je tvořeno vysílatelem ze zákona (státní, později veřejnoprávní Československý/Český rozhlas) a soukromými vysílateli. V únoru roku 1993 získaly licenci dvě celoplošné soukromé rozhlasové stanice, na frekvenci 96.6 FM Rádio Alfa (dnešní Impuls), jejímž majitelem a ředitelem byl Václav Kasík, pozdější generální ředitel Českého rozhlasu, a Frekvence 1. Tehdy byl zahájen i první  výzkum  poslechovosti rozhlasových stanic Media Projekt.

Komerční vysílání na rádiových vlnách bylo jaksi jednodušší a leckdy vznikaly ve svobodných devadesátkách bizarně zábavné projekty. Kdo pamatuje stanici Limonádový Joe, sídlící na Václavském náměstí?

A jako celý průmysl, i rádia se sdružila do skupin dle svých vlastníků.

V roce 1996 Jiří Neumann a Vladimír Vintr prodali majoritní podíl v Rádiu 1 americké společnosti Metromedia, v roce 2004 koupila rádio irská společnost Communicorp Denise O'Briena, která spoluvlastnila rádia Kiss 98 FM, Kiss Proton, Kiss Delta, Kiss Jižní Čechy, Kiss Hády, Kiss Publikum, Kiss Morava, Radio Beat, Radio Jizera, Country Radio a Spin.

GES Ivana Zacha v roce 2014 integroval stanice Kiss, Rádio 1, Country Rádio, Rádio Beat, Rádio Spin a Signál Rádio Praha do skupiny Radio United.

Nejvýraznější je dnes skupina Lagardère Active Radio International s ředitelem Michelem Fleischmanem, která má v portfoliu Frekvenci 1, Evropu 2, bývalou BBC, Dance Radio, Radio Bonton a pohádkový web Pigy. O stanici Zet (kterou získal Fleischman od manažera českého vysílání BBC Víta Koláře) se nyní dělí s Media Bohemia, které v ní patří 50 %

Velkou, byť ne tak vnějškově viditelnou je skupina Media Bohemia Daniela Sedláčka a Jana Neumana, která vlastní 29 stanic: Fajn North Music, Fajn Radio, Fajn Radio Agara, Fajn Radio Hity, Fajn Radio Life, Hitrádio Apollo, Hitrádio Dragon, Hitrádio Faktor, Hitrádio FM, Hitrádio FM Plus, Hitrádio FM Crystal, Hitrádio FM Most, Hitrádio Magic, Hitrádio Magic Brno, Hitrádio Orion, Hitrádio Vysočina, City, Blaník, Rádio Blaník Jižní Morava, Blaník Východní Čechy, Blaník Jižní Čechy, Blaník Západní Čechy, Blaník Severní Čechy, Rock Rádio Prácheň, Rock Radio Gold, Rock Radio Šumava, Helax, Oldies Radio, Radio Valašsko..

Skupinu Londa koupil Agrofert Andreje Babiše a   tak se stala jednou z příčin zákona o střetu zájmů. Agrofertu nyní patří Rádio Impuls, Rádio Rock Zone a středovlnná bonusová stanice Český Impuls.

Soukromých rozhlasových stanic je v současné době sedm desítek (terestricky vysílající s licencí) - 2 celoplošné (Frekvence 1, Impuls), Evropa 2 (celoplošná programová síť), a zbytek jsou rádia regionální a lokální.

Například stanice bývalé skupiny Rheinische Post Classic Praha vlastní RKR s.r.o., Expres FM provozuje 4S PRODUCTION.  Oldies Radio vlastní První rozhlasová., Radio Čas společnost Juke box, Rádio Dálnice provozuje Route Radio   Radima Pařízka, Color Music Radio patří společnosti Ultravox Miroslava Pýchy. DAB Plus Top 40 patří FM Records, Radio Dechovka patří společnosti RadioPraha .   Rádio Samson je vlastněné stejnojmennou společností. Pak už jsou jen taková rádia, která vysílají pouze na DABu či internetu a jejichž počet posluchačů je mnohdy stejný, jako počet redaktorů… Jako například hudební rádio jamesdean.fm, které provozuje restaurace JAMES DEAN Prague.

Nyní je rozhlasové prostředí stabilizované, až strnulé. Mocensky, finančně i programově je v komerčním segmentu na dlouhou dobu jasno, příjmy z reklamy nestoupají a trh nevzkvétá. Duální vysílání funguje, Český rozhlas už dlouho nekonkuruje v reklamě komerčním stanicím a ty se mu neodváží konkurovat v investicích ani ve spektru formátů. Už si nemyslí nikdo, že by dělal veřejnou službu lépe, radostněji a levněji. Všichni vnímají rozhlas veřejné služby jako lídra inovací jak technologických, tak obsahových.

Z třetí nohy pomyslné trojnožky – komunitních rádií (tedy de facto neziskových) funguje v étéru pouze křesťanské Rádio Proglas, schované před zákonem ale jako „nezisková ziskovka“ – společnost s ručením omezeným.  Všichni ostatní, kteří chtějí vysílat, se museli spokojit s internetovými technologiemi.

Kapacitní možnosti analogového FM vysílání v České republice jsou prakticky vyčerpány, což významně omezuje možnost jeho rozšiřování nebo vzniku nových programů. Rozhlasový trh dnes může rozhýbat jen jediné: ostrý start nové digitální technologie DAB, která může přinést jiné provozovatele, jiné formáty a jiné chápání rádia. Možnost propojení rádia s internetem a dalšími technologiemi, celou řadou doplňkových služeb pro posluchače. To by se ale musel probudit parlament a napravit, co vláda pokazila vládními strategiemi rozvoje DAB z pera Ministerstva průmyslu a Ministerstva kultury. Vláda České republiky schválila usnesením ze dne 3. června 2015 č. 421 Strategii správy rádiového spektra a určila pro DAB+ využití III. pásma. Neexistuje ovšem Národní plán přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání.  Návrh rozvoje zemského digitálního vysílání Českého rozhlasu z pera ministerstva kultury je k ničemu, koncepce je neměnná až do roku 2021, což je v době bouřlivého rozvoje digitálních technologií jako století. Na jednu celoplošnou síť, kterou plán předpokládá (ve skutečnosti mohou být tři)  chce ministerstvo vyhlásit  výběrové řízení místo toho, aby ji přidělilo Českému rozhlasu k umožnění co nejrychlejšího startu platformy. Českému rozhlasu vadí zejména to, že by mohl v rámci DAB šířit pouze stávající tři celoplošné analogové okruhy a hovoří za takových okolností o mrhání penězi, komerčním provozovatelům vadí nové příležitosti pro konkurenci a potřeba nových investic. Spor je takřka totožný, jako byl v případě digitalizace televizního vysílání. Výsledky jsou ještě rozpačitější, protože v době zavádění DVB-T byla alespoň vláda inteligentní a počítačově gramotná. Pro dnešního ministra kultury je slovo DAB téměř nemravné.