logo Facebook
i slova jsou činy

ZEK - Vládní návrh zákona

27. srpna 2017 13:01 / autor: Monitor






Vládní návrh ZÁKON ze dne…………2017, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. I Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012  Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 222/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. …/2017 Sb. se mění takto:

  1. V § 16 se doplňuje odstavec 9, který zní:


„(9) Vláda může nařízením stanovit k zajištění provedení změny podmínek stanovených kmitočtovým plánem podle odstavce 1 nebo 2, které mají zásadní dopad na využívání rádiových kmitočtů určených pro poskytování služby šíření zemského televizního nebo rozhlasového vysílání, pravidla, časové a technické podmínky, způsob postupu orgánů státní správy a subjektů dotčených změnou na jejich právech nebo povinnostech a podmínky pro náhradu nákladů účelně a efektivně vynaložených z důvodu změny (§ 27).“.

  1. V § 27 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Je-li ve vztahu ke stanovení výše nebo k úhradě efektivně a účelně vynaložených nákladů vedeno řízení před Komisí ve věci veřejné podpory, považuje se za řízení o předběžné otázce.“.

  2. V § 63 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:


„r) ujednání o rozsahu možných jednostranných změn a způsobu jejich oznámení účastníkovi, včetně oznámení možnosti odstoupení od smlouvy.“.

  1. V § 63 odst. 6 se věta třetí nahrazuje větou „Pokud se jedná o změnu náležitostí smlouvy uvedených v odstavci 1 písm. c) až p) a r), je podnikatel povinen informovat účastníka způsobem sjednaným ve smlouvě rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti této změny, a to bez sankce, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat.“.

  2. V § 63 se doplňuje odstavec 12, který zní:


„(12) Využije-li účastník právo podle § 34 odst. 1, dojde k zániku smlouvy nejpozději ve lhůtě 10 dnů, která začne běžet, jakmile účastník učiní vůči podnikateli poskytujícímu mu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací právní jednání k ukončení poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a podá u něj žádost o přenesení telefonního čísla. Tato lhůta se neuplatní, pokud doba zbývající do zániku smlouvy je kratší než 10 dnů nebo k přenesení telefonního čísla nedošlo. Účastník se po učinění požadavku na přenesení telefonního čísla může s podnikatelem doposud mu poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací dohodnout na pozdějším datu zániku smlouvy.“.

  1. V § 100 odstavec 5 zní:


„(5) Dojde-li k rušení příjmu rozhlasového nebo televizního vysílání, které je na daném území provozováno provozovatelem vysílání nebo provozovatelem převzatého vysílání podle zvláštního právního předpisu11), provozem amatérské radiokomunikační služby nebo služby elektronických komunikací, je Úřad oprávněn uložit držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro tyto služby podmínky k neprodlenému odstranění rušení, a to na náklady provozovatele rušícího zařízení. V případě, že rušení vzniká pouze vlivem nedostatečné odolnosti přijímacího zařízení, informuje Úřad provozovatele rušeného přijímacího zařízení o možných podmínkách vedoucích k odstranění rušení. Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktualizované informace o ochraně sítí pro šíření zemského digitálního televizního vysílání, o jím řešených případech rušení elektronických komunikačních zařízení a sítí a o postupu pro uplatnění požadavku na odstranění rušení.“.

  1. V § 118 se na konci odstavce 13 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:


„n) bezodkladně nezpřístupní u všech volání na čísla tísňového volání subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem těchto volání, lokalizační a jiné údaje, které umožňují identifikaci volajícího podle § 33 odst. 5.“.

  1. V § 118 odst. 21 písm. b) se text „§ 33 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 33 odst. 6“.

  2. V § 118 se za odstavec 21 vkládá nový odstavec 22, který zní:


„(22) Držitel přídělu rádiových kmitočtů se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z podmínek, převzatých závazků nebo povinností uvedených podle § 22 odst. 2 v rozhodnutí o přídělu.“. Dosavadní odstavec 22 se označuje jako odstavec 23.

  1. V § 118 odst. 23 písm. a) se částka „2 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „5 000 000 Kč“.

  2. V 118 odst. 23 písm. b) se částka „10 000 000 Kč“ nahrazuje slovy „15 000 000 Kč nebo do výše 5 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší“ a text „i) až m)“ se nahrazuje textem „i) až n)“.

  3. V § 118 odst. 23 písm. c) se částka „20 000 000 Kč“ nahrazuje textem „50 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší“ a text „nebo 21“ se nahrazuje textem „, 21 nebo 22“.

  4. V § 120 odst. 3 se slova „, nejvýše však na částku 40 000 000 Kč“ zrušují.



  1. V § 150 odst. 1 se za slovo „provedení“ vkládá text „§ 16 odst. 9,“.


Čl. II Přechodná ustanovení

  1. Vláda stanoví nařízením Technický plán přechodu zemského digitálního televizního vysílání (dále jen „Technický plán přechodu“) ze standardu pro šíření zemského digitálního televizního vysílání DVB-T (dále jen „standard DVB-T“) na standard pro šíření zemského digitálního televizního vysílání DVB-T2/HEVC.265 (dále jen „standard DVB-T2“) za účelem uvolnění rádiových kmitočtů v kmitočtovém pásmu 694-790 MHz a sestavení jedné sítě elektronických komunikací pro multiplex veřejné služby podle jiného právního předpisu[1]) ve standardu DVB-T2 a dalších tří finálních celoplošných sítí elektronických komunikací pro šíření zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T2. Vláda při stanovení Technického plánu přechodu vychází z výsledků mezinárodní koordinace jednotlivých rádiových kmitočtů pro přechodové sítě a finální sítě ve standardu DVB-T2 a zároveň zohlední přechodové sítě.

  2. Technický plán přechodu stanoví pravidla pro přechod zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2. Technický plán přechodu stanoví zejména lhůty, podmínky a způsob postupu při procesu rozvoje sítí elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T2, včetně lhůt, podmínek a způsobu vypínání zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T tak, aby mimo případy, kdy to neumožňují přírodní nebo odůvodněné technické překážky, při vypnutí zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T nedošlo ke zmenšení území pokrytého signálem zemského digitálního televizního vysílání. Technický plán přechodu dále stanoví držitelům přídělů rádiových kmitočtů datum, dokdy vysílání prostřednictvím sítí ve standardu DVB-T ukončí.

  3. Za účelem zajištění dočasného souběžného šíření zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T a standardu DVB-T2 zřizují držitelé přídělů rádiových kmitočtů pro šíření celoplošného digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T přechodové sítě. Přechodovou sítí se rozumí síť elektronických komunikací, jejíž rádiové kmitočty jsou mezinárodně zkoordinovány na určité časově omezené období pro účely souběžného šíření zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T a standardu DVB-T2 v souladu s příslušnými individuálními oprávněními k využívání rádiových kmitočtů. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro přechodové sítě bude využívat stanoviště stávajících vysílačů sítí ve standardu DVB-T s takovými technickými parametry, aby byl v rámci přechodu na standard DVB-T2 v nejvyšší možné míře zajištěn stejný rozsah pokrytí a nejmenší možné negativní dopady na diváky. Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro šíření zemského digitálního televizního vysílání prostřednictvím přechodových sítí udělí Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) na žádost držitele přídělů rádiových kmitočtů pro šíření celoplošného zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T, který zajišťuje přechodovou síť, a to tak, aby k šíření zemského digitálního televizního vysílání prostřednictvím přechodových sítí byla využita stávající stanoviště vysílačů celoplošných sítí ve standardu DVB-T držitele přídělu rádiových kmitočtů pro šíření celoplošného zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T.

  4. K zajištění změny přídělu rádiových kmitočtů podle § 22a odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, pro naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie na využívání rádiového spektra v pásmu 470-694 MHz držitelé přídělů rádiových kmitočtů pro šíření celoplošného zemského digitálního televizního vysílání mohou požádat o změnu přídělu rádiových kmitočtů pro šíření celoplošného zemského digitálního televizního vysílání. Na jejich žádost provede Úřad změnu stávajících přídělů rádiových kmitočtů sítí ve standardu DVB-T, umožňující provozování k tomu určených celoplošných sítí ve standardu DVB-T2, včetně stanovení dat pro zahájení využívání rádiových kmitočtů určených pro finální vysílání ve standardu DVB-T2 za účelem zajištění náhrady stávajících sítí ve standardu DVB-T na stejných vysílacích stanovištích a s takovými technickými parametry, které zajistí v maximální možné míře stejný rozsah pokrytí a nejmenší možné dopady na diváky. O změnu přídělu rádiových kmitočtů podle věty první požádají jejich držitelé nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti Technického plánu přechodu. Doba platnosti přídělů vydaných bezplatně Úřadem na žádost podle věty první se stanoví do 31. 12. 2030.

  5. Držitel přídělu rádiových kmitočtů pro celoplošné sítě ve standardu DVB-T má nárok na úhradu nákladů efektivně a účelně vynaložených v rámci procesu přechodu na standard DVB-T2 na technické zajištění služby šíření zemského televizního vysílání prostřednictvím přechodových sítí a náklady související se změnou přídělu podle bodu 4. Pro účely posouzení žádosti o úhradu a provedení úhrady z radiokomunikačního účtu se použije § 27 odst. 5 a 6 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

  6. Operátoři přechodových sítí podle bodu 3 a držitelé přídělů rádiových kmitočtů podle bodu 4 mají nárok na úhradu nákladů efektivně a účelně vynaložených v rámci procesu přechodu na odstraňování rušení signálu sítě zemského televizního vysílání sítěmi poskytujícími služby mobilního datového připojení nebo odstranění rušení sítí služeb mobilního datového připojení službou zemského televizního vysílání. Za náklady podle věty první se považují náklady podle § 27 odst. 6 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a náklady na pořízení zařízení v rámci opatření k odstranění rušení příjmu signálu. Pro účely posouzení žádosti o úhradu a provedení úhrady z radiokomunikačního účtu se použije § 27 odst. 5 a 6 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

  7. Úhrada efektivně a účelně vynaložených nákladů podle bodů 5 a 6 se poskytne, pokud tyto náklady vznikly a byly vynaloženy do data ukončení vysílání v sítích ve standardu DVB-T podle bodu 2. Žádost o úhradu nákladů musí oprávněný subjekt podat nejpozději do 6 měsíců ode dne vynaložení nákladů, jinak právo zanikne. Úhrada efektivně a účelně vynaložených nákladů podle bodu 5 se poskytne i v případě, pokud tyto náklady vznikly a byly vynaloženy držitelem individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro přechodové sítě přede dnem nabytím účinnosti tohoto zákona, nejdříve však dnem schválení 20. července 2016. Žádost o úhradu nákladů podle předchozí věty musí oprávněný subjekt podat nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak právo zanikne.

  8. Do doby ukončení šíření zemského digitálního televizního vysílání prostřednictvím sítí DVB-T podle bodu 4 může Úřad použít prostředky radiokomunikačního účtu i pro monitorování stavu a rozsahu šíření zemského digitálního televizního signálu, analýzu dostupnosti zemského digitálního televizního vysílání a efektivního využívání rádiových kmitočtů, popřípadě k úhradě mimořádných nákladů souvisejících s jeho činností v těchto případech. Úřad může ve lhůtě podle věty první použít prostředky radiokomunikačního účtu i k úhradě nákladů na zajištění úkolů souvisejících s harmonizací správy spektra v rámci realizace opatření vyplývajících z harmonizace využití spektra na úrovni Evropské unie v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz pro jiné služby a v rámci realizace opatření vyplývajících ze Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání.

  9. Řízení o správním deliktu nebo přestupku zahájená a nedokončená podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

  10. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen uvést smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací do souladu s § 63 odst. 1 písm. r) a § 63 odst. 6 a 12 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.


ČÁST DRUHÁ Změna zákona o České televizi Čl. III Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č. 302/2011 Sb., se mění takto:

  1. V § 3 odst. 1 písmeno a) zní:


„a) provozuje zemské celoplošné digitální vysílání alespoň 4 televizních programů, multimediálního obsahu a doplňkových služeb prostřednictvím sítě zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím rádiových kmitočtů vyhrazených pro Českou televizi státním orgánem, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu1c) (dále jen „multiplex veřejné služby“),“. Poznámka pod čarou č. 1a se zrušuje.

  1. V § 3 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.


Dosavadní písmena c) až n) se označují jako písmena b) až m).

  1. V § 3a odst. 3 se slova „družic a sítí elektronických komunikací“ nahrazují slovy „jiných sítí a služeb elektronických komunikací“.


Čl. IV Přechodná ustanovení

  1. Česká televize provozuje multiplex veřejné služby po dobu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu pro šíření zemského digitálního televizního vysílání DVB-T (dále jen „standard DVB-T“) na standard pro šíření zemského digitálního televizního vysílání DVB-T2 (dále jen „standard DVB-T2“) tak, aby mimo případy, kdy to neumožňují přírodní nebo odůvodněné technické překážky, při vypnutí zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T v rámci jedné oblasti nedošlo ke zmenšení území pokrytého signálem zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T2 v dané oblasti. Pro účely provozování multiplexu veřejné služby v rámci souběhu po dobu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 se na žádost České televizi udělují individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Úhrada nákladů vynaložených na provozování této přechodové sítě DVB-T2 vyhrazené pro Českou televizi je poskytována České televizi na základě podkladů poskytnutých Českou televizí ve prospěch subjektů zajišťujících vysílání přechodové sítě.

  2. Pokud Česká televize nepožádá o změnu přídělu rádiových kmitočtů podle čl. II bodu 4, Český telekomunikační úřad postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle zákona o č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.


ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 5, které nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.         Předseda vlády:           Předseda vlády pověřen řízením Ministerstva průmyslu a obchodu [1]) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.







ZEK - důvodová zpráva





DŮVODOVÁ ZPRÁVA

  1. Obecná část


  Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.

  1. Zhodnocení platného právního stavu


Zajištění a implementace procesu přechodu na standard DVB-T2 (Digital Video Broadcasting – Terrestrial) jako klíčové části realizace Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání schválené usnesením vlády ze dne 20. července 2016 č. 648 (dále jen „Strategie“) předpokládá aktualizaci platného právního rámce a s tím související novelizaci dotčených právních předpisů, která proběhne ve dvou fázích. Z hlediska zajištění právní jistoty pro subjekty, které se budou procesu přechodu na DVB-T2 účastnit nebo které budou tímto procesem zasaženy, doporučila Strategie zakotvit základní právní rámec přechodu na DVB-T2 do novely dotčených zákonů, která vymezí základní podmínky a principy procesu přechodu na DVB-T2 a udělí potřebná zákonná zmocnění pro vydání či úpravu nezbytných podzákonných předpisů, tj. provede novelizaci příslušných souvisejících zákonů. V první fázi jsou předkládány návrhy změn zajišťující právní rámec nutných opatření k realizaci přechodu. Jedná se o novely zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Ve druhé fázi, v návaznosti na výsledek mezinárodní koordinace vysílacích sítí, budou obdobně předloženy změny příslušné právní úpravy, týkající se rozvoje zemského digitálního televizního vysílání po dokončení přechodu na DVB-T2, tj. na období 2019-2021. Tyto změny budou obsahovat upřesnění právního rámce realizace rozvojových přídělů (přidělení nových přídělů pro rozvojové sítě), případné úpravy ochrany zemského digitálního televizního vysílání proti rušení televizního vysílání a návrh právního rámce pro další inovaci zemského digitálního televizního vysílání. Obecně půjde zejména o zákon o elektronických komunikacích a zákon o České televizi. Cílem těchto úprav bude zajistit v zákoně pro konkrétní dotčené účastníky procesu přechodu kompenzace, které budou odpovídat Strategii i pravidlům, souvisejících s implementací připravovaného Rozhodnutí EP a Rady k uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz. Na základě usnesení vlády ze dne 20. července 2016 č. 648 není k materiálu zpracováváno hodnocení dopadů regulace (RIA), neboť bylo provedeno již při zpracování věcného záměru úprav právního rámce v rámci Strategie.  

  • Zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen


  Platná právní úprava neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona (tj. nerovného zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru). Lze proto konstatovat, že stávající právní úprava, jež je obsažena v návrhu zákona, nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace. Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť navrhovaná právní úprava je pro obě pohlaví stejná.

  1. ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY


Prostřednictvím legislativního rámce vytvořeného pro účely realizace přechodu na DVB-T2 a v návaznosti na Strategii správy rádiového spektra schválenou usnesením vlády ze dne 3. června 2015 č. 421 je třeba realizovat následující hlavní cíle:

  • zakotvit podmínky a pravidla pro souběžné šíření zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T a DVB-T2 v období do roku 2021. Souběžné vysílání komerčních TV stanic by mělo být zajištěno pro celoplošné programy stávajících sítí tak, aby byla zajištěna možnost příjmu vysílání šířeného v rámci celoplošných přechodových sítí při minimalizaci nezbytných úprav na straně veřejnosti. Toho bude dosaženo prostřednictvím vydání individuálních oprávnění operátorům za účelem zajištění vysílání ze stanovišť vysílačů sítí s technickými parametry, které zajistí v maximální míře stejný rozsah pokrytí a nejmenší negativní dopady na televizní diváky na základě příslušné aktualizované přílohy Plánu využití rádiového spektra. Po sestavení dvou celoplošných přechodových sítí a přechodové sítě pro regionální vysílání, tj. tranzitních (dočasných) sítí pro účely simultánního šíření zemského digitálního televizního vysílání v novém spektrálně efektivnějším standardu DVB-T2/HEVC na bázi tzv. jednofrekvenční sítě (SFN - Single Frequency Network) na základě stávajících vysílacích stanovišť a přidělení příslušných rádiových kmitočtů prostřednictvím individuálních oprávnění dle aktualizovaného Plánu využití rádiového spektra pro účely výstavby a provozování těchto přechodových sítí.

  • zmocnění k sestavení a vydání nařízení Technického plánu přechodu na DVB-T2, který stanoví některá pravidla pro finalizaci přechodu na DVB-T2 v období let 2020 – 2021/2022, zejména lhůty, podmínky a způsob postupu při procesu transformace sítí elektronických komunikací určených pro šíření zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T2, včetně určení finálních rádiových kanálů tvořících tyto sítě, a dále lhůty, podmínky a způsob vypínání zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T. Sítě DVB-T2 budou sestaveny s cílem dosáhnout co nejvyšší spektrální efektivity využitím příslušných rádiových kmitočtů na základě minimalizace regionálního členění převážně jen jako sítě celoplošné na bázi stávajících vysílacích stanovišť a s takovými technickými parametry, které zajistí v maximální míře stejný rozsah pokrytí a nejmenší negativní dopady na televizní diváky.

  • do roku 2019 provedení změny stávajících přídělů rádiových kmitočtů (tzv. refarmingu), na základě kterých dochází v současné době k šíření zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T a provozování k tomu určených celoplošných sítí. Doba platnosti nových přídělů na základě refarmingu bude jednotně stanovena nejméně do roku 2030 s cílem dlouhodobé garance využití kmitočtového pásma v pásmu 470-694 MHz (500/600 MHz) pro účely šíření zemského digitálního televizního vysílání.


Další částí navrhovaných úprav je zajištění postupu úhrady nákladů, které přímo souvisejí s uskutečněním přechodu na DVB-T2, a to subjektům dotčeným tímto procesem v souladu s evropským rozhodnutím o využití kmitočtového pásma 470 – 790 MHz, a zajištění zdrojů financování procesu přechodu na DVB-T2. Výše uvedené návrhy úprav právního rámce jsou charakterizovány jako přechodná ustanovení, která řeší specifickou, časově ohraničenou potřebu konkrétních úprav právního rámce v souvislosti s procesem přechodu na DVB-T2. Zajištění ochrany kvality šíření a příjmu zemského digitálního televizního vysílání v sítích DVB-T2 proti rušení z pásma 700 MHz a dalších pásem používaných pro International Mobile Telecommunications (dále „IMT“) je navrhováno jako trvalé doplnění zákona o elektronických komunikacích, vzhledem k růstu objemu využití rádiového spektra pro IMT současně se službami zemského digitálního televizního vysílání. Navíc i v připravovaném evropském rozhodnutí o uvolnění pásma 700 MHz je doporučováno členským státům upravit právní rámec a přijmout další opatření k minimalizaci interference sítí IMT a zemského digitálního televizního vysílání. Nad rámec technické povahy celého navrhovaného právního předpisu se doplňuje úprava ve věci posílení ochrany spotřebitele v oblasti elektronických komunikací, a to:

  • Nová úprava přenositelnosti telefonních čísel, konkrétně se nově stanoví maximální délka výpovědní doby v případě přenesení čísla, neboť na základě poznatků z praxe byl identifikován významný problém při uplatňování maximální výpovědní doby v případech zájmu účastníka o přenesení telefonního čísla ze strany operátorů vůči účastníkům. Uplatňování maximální výpovědní doby směřuje proti smyslu a účelu institutu přenositelnosti čísla, neboť leckdy délka sjednané výpovědní doby nahrává tomu, aby účastník od změny poskytovatele služby upustil, tudíž tento aspekt může výrazně odrazovat od využívání institutu přenositelnosti čísla.

  • Povinnou součástí smlouvy bude muset být ujednání o rozsahu možných jednostranných změn smlouvy i o způsobu jejich oznámení účastníkovi, a to včetně oznámení možnosti odstoupení od smlouvy.

  • Úprava ustanovení § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích v tom smyslu, že účastník musí být informován o svém právu odstoupit od smlouvy bez sankce.

  • Nová úprava ve věci stanovení sankcí, která spočívá ve zvýšení maximální sazby, jež je stanovená fixní částkou a částkou z čistého obratu pachatele přestupku, přičemž se použije ve správním řízení hodnota vyšší. .



  1. VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY


Strategie ve své klíčové části přechodu na DVB-T2 vytváří předpoklady pro úspěšnou a sociálně citlivou realizaci očekávaného evropského rozhodnutí o uvolnění pásma 700 MHz pro využití službami mobilního vysokorychlostního připojení k internetu (sítě IMT, resp. LTE). Důvodem zpracování Strategie a zejména vynuceného přechodu na DVB-T2  jsou očekávané rozsáhlé a významné změny ve využívání rádiového spektra až dosud sloužícího pro digitální televizní vysílání. Dosud platné právní úpravy obsažené v zákoně o elektronických komunikacích a návazných právních předpisech předpokládaly dlouhodobé využívání rádiového spektra pro digitální televizní vysílání, aktuálně však musí reagovat na nutnost uvolnění pásma 700 MHz na základě evropského rozhodnutí. Od února 2016 probíhá projednávání návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o využití kmitočtového pásma 470 – 790 MHz, jehož klíčovým tématem je závazné uvolnění pásma 700 MHz k určitému termínu ve všech členských státech. Návrh rozhodnutí reaguje na změnu Radiokomunikačního řádu přijatou Světovou radiokomunikační konferencí Mezinárodní telekomunikační unie. Uvedený termín uvolnění pásma 700 MHz je aktuálně navrhován na 30. červen 2020 s možností pro členské státy posunout uvolnění kmitočtů až o 2 roky na červen 2022. V podmínkách ČR by však samotné odejmutí pásma 700 MHz z využití pro účely zemského digitálního televizního vysílání bez přijetí odpovídajících opatření přineslo závažné omezení či dokonce destrukci této v současnosti nejsilnější a jediné bezplatné vysílací TV platformy v ČR. Aby bylo možno v uvedených termínech uvolnit pásmo 700 MHz pro účely IMT a zároveň zajistit zachování platformy zemského digitálního televizního vysílání, je nutno nejprve uskutečnit včasný a sociálně únosný přechod platformy zemského digitálního televizního vysílání na technologicky vyšší vysílací standard DVB-T2/HEVC. Připravená Strategie je plně kompatibilní nejen s uvažovanými evropskými závaznými termíny, ale i s dalšími ustanoveními a opatřeními tohoto návrhu evropského rozhodnutí. Strategií navrhovaný postup umožní zabudovat všechna ustanovení připravovaného evropského rozhodnutí do národních opatření v ČR, vč. úprav právního rámce a naplnit tak cíle evropské harmonizace. Navrhované právní úpravy umožňují dosáhnout nejméně toho, že v ČR bude i po uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz zajištěna trvalá dostupnost široké volby nezpoplatněných televizních programů pro všechny skupiny obyvatel.

  1. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem


Navrhovaná právní úprava je v souladu s Ústavou České republiky i Listinou základních práv a svobod., konkrétně s Čl. odst. 4 Ústavy, Čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny a Čl. 4 odst. 1 Listiny.

  1. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami


Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ať již se jedná o smlouvy dvoustranné, nebo mnohostranné (seznam mezinárodních smluv, k jejichž ratifikaci dal souhlas zákonodárný sbor a jimiž je Česká republika vázána, a která jsou v evidenci Ministerstva zahraničních věcí, je k dispozici na internetových stránkách www.mzv.cz).

  1. Zhodnocení souladu se závazky vyplývajícími z členství v EU


Návrh je v souladu s právními předpisy Evropské unie, stejně jako s judikaturou soudních orgánů EU a obecnými právními zásadami. Předpisy Evropské unie tuto problematiku upravují několika předpisy, které jsou již implementovány do českého právního řádu. K návrhu se vztahují zejména následující právní předpisy EU:

  • Směrnice Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách),

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002  univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě),

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci služeb a sítí elektronických komunikací (rámcová směrnice),

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice),

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice),

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele,

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací,

  • Směrnice Komise 2002/77/ES ze dne 16. září 2002 o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací,

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.


Předkládané návrhy jsou v souladu s dostupným zněním připravovaného evropského rozhodnutí o uvolnění pásma 700 MHz. Materiál je, vzhledem k výše uvedenému, v plném souladu s právem Evropské unie.

  1. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky


Proces přechodu na DVB-T2, který je podstatnou součástí dlouhodobé Strategie, má samozřejmě dopady a důsledky pro dotčené subjekty. V zásadě jsou hlavní dopady procesu přechodu na DVB-T2 na operátory sítí zemského digitálního televizního vysílání, provozovatele televizního vysílání a na diváky, tj. domácnosti v ČR. Podrobný přehled dopadů byl uveden v příloze 2 materiálů schválené Strategie. Dopady lze rozdělit podle nezbytných kroků k zajištění dlouhodobé Strategie a k možnostem jejich krytí v souladu s výše navrženou úpravou legislativního rámce. Konkrétní výše částek budou upřesňovány i v průběhu procesu přechodu. Vyvolané a poměrně rozsáhlé investiční a návazně pak i provozní náklady na výstavbu a provoz přechodových sítí. Jde např. o nákup a instalaci nových technických prostředků (headendů, vysílačů, anténních systémů) na nové přechodové sítě a na distribuci signálu. I s přihlédnutím k tomu, že na závěr procesu přechodu na DVB-T2 budou zařízení využita pro nové sítě, jde o poměrně rozsáhlé výdaje ve výši cca 298 – 418 mil. Kč v období 2016 – 2020. Další náklady lze očekávat v souvislosti s přeladěním vysílačů stávajících sítí DVB-T a přechodových sítí pro uvolnění kmitočtů pásma 700 MHz a uskutečněním refarmingu cca ve výši 41 – 67 mil. Kč v období 2020 – 2021. Investiční a provozní náklady zahrnující náhradu DVB-T vysílačů ve stávajících sítích, zakoupení a instalace, distribuce pro zajištění vysílacích sítí DVB-T2 ve výši cca 102 – 142 mil. Kč. Výše uvedené náklady jsou vynucené náklady operátorů stávajících sítí zemského digitálního televizního vysílání, které budou upřesněny po dokončení mezinárodní koordinace kmitočtů pro přechodové i finální sítě v souvislosti se sestavením Technického plánu přechodu na DVB-T2. Technologický charakter uvedených tří skupin vyvolaných nákladů odpovídá účelu zřízení a využívání tzv. radiokomunikačního účtu, který není součástí státního rozpočtu. Bude tedy využit tento dedikovaný zdroj financování i na krytí uvedených nákladů. Pro tyto účely bylo novelizováno nařízení vlády č. 153/2005 Sb., o stanovení způsobu a výše tvorby prostředků radiokomunikačního účtu a způsobu jejich čerpání, když touto novelou se dočasně navyšují odvody na radiokomunikační účet. Tento postup využití prostředků radiokomunikačního účtu podle § 27 zákona o elektronických komunikacích byl použit i při přechodu ze zemského analogového televizního vysílání na digitální televizní vysílání a je možné jej využít po doplnění zákona o elektronických komunikacích o specifikaci daného konkrétního účelu a postupu úhrady i pro krytí uvedených nákladů v rámci procesu přechodu na DVB-T2. Dále uvedené dvě skupiny vyvolaných nákladů souvisí s diváky a dotýkají se prakticky všech občanů státu. Vyvolané vynucené změny přijímací infrastruktury na straně diváků, které souvisí s nutným pořízením nových přijímacích zařízení nad rámec běžného cyklu obměny přijímacích zařízení. Jde de facto o vynucené nákupy televizních přijímačů nebo set-top-boxů. V některých případech bude nutno upravit v domácnostech anténní systémy. Platí to samozřejmě i pro společné televizní antény bytových domů. Je zřejmé, že není možné uvažovat o plošných a globálních náhradách domácností. Je však potřeba zvážit způsob úhrady vyvolaných nákladů spočívajících v informační kampani a opatřeních na ochranu spotřebitele (tj. např. certifikace přijímacích zařízení). Příloha 2 schválené Strategie rozvádí dopady do státního rozpočtu, administrativní zátěže pro orgány veřejné správy, náklady pro podnikatele a občany, konkurenceschopnost, ekonomické a právní vztahy, životní prostředí, vztah k zákazu diskriminace a dopady na výkon státní statistické služby. Věcný záměr a přehled dopadů pak uvádí ve schválené Strategii celkový dopad - bez započtení výnosů aukce jsou pak čisté výnosy procesu přechodu pro stát ve výši kolem 109 – 295 mil. Kč. V případě započtení aukce je pak kladná bilance dopadů do státního rozpočtu ve výši 4,739 – 4,915 mld. Kč.

  1. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k  včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny


Největší náklady vyplývající z realizace procesu přechodu na DVB-T2 jsou spojeny s urychlením výdajů domácností na výměnu televizních přijímačů v odhadované částce kolem 4,95 mld. Kč za dané období oproti běžným očekávaným výdajům domácností, daným běžným cyklem obměny přijímacích zařízení. Na druhé straně však přínosem bude podstatná modernizace přijímacích zařízení v domácnostech a podpora modernizace rozšíření bezplatně dostupného televizního vysílání. Platforma zemského digitálního televizního vysílání zaujímá v ČR klíčové postavení vzhledem k ostatním způsobům příjmu televizního vysílání. Tuto platformu, jedinou bezplatnou a v současnosti nejsilnější pro příjem televizního vysílání v ČR, užívají více než dvě třetiny domácností a téměř polovina domácností je na této platformě závislá z hlediska jediné možnosti příjmu televizního vysílání. Dlouhodobé zachování této vysílací platformy a zajištění možností jejího dalšího rozvoje prostřednictvím přechodu na spektrálně efektivnější technologie je tedy nepochybně ve veřejném zájmu. Dlouhodobá udržitelnost platformy zemského digitálního televizního vysílání, která závisí na dostatečném rozsahu disponibilního rádiového spektra, je v současné době ohrožena požadavky na uvolnění části dosud užívaného spektra – konkrétně pásma 700 MHz z využití vysílacími sítěmi zemského digitálního televizního vysílání a jeho návazné využití službami IMT. Výzvu představuje pokrok televizních technologií spočívající zejména v pokračujícím rozvoji kvality obrazu spojený nejen s inovacemi vysílacích a přijímacích technologií, ale také s rostoucími nároky na disponibilní kmitočtové spektrum. Nedělitelnou součástí cílů Strategie je i snadná dostupnost platformy zemského digitálního televizního vysílání pro celou populaci s cílem zachování všech možností uspokojování komunikačních potřeb občanů v oblasti televizního vysílání, zejména bezplatného celoplošného i regionálního vysílání. Klíčové a omezené zdroje rozvoje zemského digitálního televizního vysílání, zejména limitované kmitočtové spektrum v pásmu UHF, mohou být použity pro jiné potenciální účely, resp. služby, jen takovým tempem a způsoby, které umožní i při očekávaném přechodu stávajících sítí zemského digitálního televizního vysílání na spektrálně efektivnější, technologicky inovované sítě, všem sociálním skupinám populace jejich dostupné plné využití se srovnatelnými substitučními platformami příjmu televizního vysílání, tj. aktuálně kabelovou, satelitní a IPTV platformou. V souladu s touto vizí bude v procesu přechodu stávajících sítí zemského digitálního televizního vysílání na spektrálně efektivnější sítě zemského digitálního televizního vysílání postupně naplňován základní dlouhodobý cíl (z globálního celospolečenského a politického hlediska), kterým je z hlediska veřejného zájmu zajištění udržitelného rozvoje zemského digitálního televizního vysílání jako klíčové neplacené televizní platformy volně dostupných programů zajišťující celoplošné pokrytí obyvatel ČR v perspektivě nejbližších 15 let nejméně ve stejném rozsahu jako v současné době a s využitím nových televizních standardů a technologií.

  1. Zhodnocení dopadů na životní prostředí


Přechodem na efektivnější vysílací technologie na stávajících stanovištích dojde k určitému snížení energetické náročnosti vysílání. Využitím uvolněných rádiových kmitočtů pro služby mobilního vysokorychlostního připojení k internetu ovšem dojde k dalšímu zatížení prostředí rádiovými vlnami. Většina nových přijímacích televizních zařízení je zařízeními reagujícími na nutnost úspory spotřeby elektrické energie (v kategorii A++).

  1. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k  ochraně soukromí a osobních údajů


Ochrany soukromí se navrhovaná právní úprava netýká. Nevynucuje ani nepředpokládá zpracovávání osobních údajů.

  1. Zhodnocení korupčních rizik


Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik, jak stanoví Legislativní pravidla vlády, a to podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment; Metodika hodnocení korupčních rizik), zveřejněné na webové stránce Odboru hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky, oddělení boje s korupcí. Jedná se o jednoduché vyhodnocení korupčních rizik předkladatelem. Při zpracování návrhu věcného záměru zákona zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při jeho aplikaci. Předkladatel neshledal v oblasti upravené návrhem prostor ke korupčnímu jednání.

  1. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k   bezpeČnosti státu


Návrh nemá dopady ve vztahu k bezpečnosti státu.

  1. Zvláštní část


Část první K Čl. I bodu 1 Ustanovuje se obecná úprava přechodu na „vyšší“ technologii, která by předpokládala úpravu podrobnějších podmínek takového přechodu v podobě nařízení vlády, aby se nemusely opakovaně (viz přechod zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání a zákon č. 304/2007 Sb.) přijímat zákony na „jedno použití“. Předmětný návrh vychází z toho, že daný přístup by byl aplikován pouze v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, kde změny ve využívání rádiového spektra mají přesah do mediální oblasti. Má se za to, že je vhodné, aby vláda „zasahovala“ v podobně nařízení jen ve složitějších případech, nikoliv pokaždé, kdy ke změně využívání rádiových kmitočtů bude v této oblasti docházet. Předmětným obecným zmocněním k vydání nařízení nelze vyloučit přijetí další podrobnější zákonné úpravy obsahují konkrétnější vymezení nařízení vlády, pokud to bude v dané situaci nezbytné. K Čl. I bodu 2 Řešení problematiky úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů v případě řízení ve věci veřejné podpory a vztah tohoto řízení ke správnímu řádu.   K Čl. I bodu 3Návrh reflektuje úpravu § 1752 nového občanského zákoníku, který podmiňuje možnost jednostranných změn zpřesnění jejich rozsahu. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník obsahuje obecnou úpravu obsahu smluv, kdežto zákon o elektronických komunikacích povinný obsah smluvní dokumentace konkretizuje, bylo jedním z cílů navrhované úpravy zamezit možným výkladům zákona v tom smyslu, že je zákon o elektronických komunikacích vůči občanskému zákoníku lex specialis a že se ustanovení občanského zákoníku v záležitostech jednostranných změn smluv nepoužije. K Čl. I bodu 4 Navrhovaná změna směřuje k tomu, aby v případě změny vyjmenovaných podstatných náležitostí smlouvy byl operátor povinen informovat účastníka o jeho právu na odstoupení od smlouvy bez sankcí. K Čl. I bodu 5 V praxi byl identifikován významný problém při uplatňování maximální výpovědní doby v případech zájmu účastníka o přenesení telefonního čísla. Uplatňování maximální výpovědní doby směřuje proti smyslu a účelu institutu přenositelnosti čísla, neboť leckdy délka sjednané výpovědní doby nahrává tomu, aby účastník od změny poskytovatele služby upustil, tudíž tento aspekt může výrazně odrazovat od využívání institutu přenositelnosti čísla. Předkladatel považuje výpovědní dobu v délce nejvýše 10 dnů za přiměřený kompromis. K Čl. I bodu 6 Navržené ustanovení doplňuje zákon o elektronických komunikacích o zajištění ochrany zemského digitálního vysílání v pásmu 470-694 MHz proti škodlivé interferenci (rušení). Zároveň ukládá povinnost Českému telekomunikačnímu úřadu informovat o postupech a možnostech řešení škodlivé interference. Doplnění příslušného ustanovení je v souladu s očekáváním připravovaného Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o využívání kmitočtového pásma 470 – 790 MHz v Unii. K Čl. I bodu 7 Na rozdíl od neposkytování údajů při volání v pevných sítích není nezpřístupnění lokalizačních a identifikačních údajů při tísňovém volání z mobilních komunikačních sítí správním deliktem. Vzhledem k tomu, že v mobilních sítích je realizováno 90 % tísňových volání, je nezbytné, aby nesplnění povinnosti zpřístupnění lokalizačních a jiných identifikačních údajů bylo zakotveno jako správní delikt. K Čl. I bodu 8Oprava chybného odkazu. K Čl. I bodu 9 Doplnění nové skutkové podstaty, která dosud v zákoně chybí, a to sankce za neplnění podmínek, převzatých závazků nebo povinností vyplývajících z rozhodnutí o přídělu. V současnosti jediná zákonná možnost Českého telekomunikačního úřadu při neplnění zmíněných podmínek, závazků a povinností je odnětí přídělu, což je velmi zdlouhavý proces trvající zpravidla několik let, který má výrazné negativní dopady i na koncové zákazníky. K Čl. I bodům 10 až 13   Podle pravidel správního trestání musí být sankce určena individuálně̌ pachateli a musí splňovat znaky zákonnosti a přiměřenosti, protože jinak by neplnila své funkce. Vždy je pak třeba vycházet z individuálního případu. Efektivita ukládaných sankcí pak souvisí s tím, do jaké míry je v konkrétním případě zvolen vhodný druh sankce a její výměra. I v novém zákoně̌ o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich je stanoveno, že při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti přestupku, ke způsobu jeho spáchání a následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, pohnutkám a osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v disciplinárním řízení. Správní orgán musí vzít při rozhodování tato hlediska v úvahu a v odůvodnění rozhodnutí se s nimi náležitě vypořádat a odůvodnit, ke kterým okolnostem přihlédl a ke kterým nikoliv. Zkoumají se jak přitěžující, tak polehčující okolnosti. Obecným pojmovým znakem je tedy přiměřenost, aby daná sankce s přihlédnutím ke všem okolnostem byla pro pachatele adekvátní a naplňovala její účel. Ústavní soud rozhodl (Nález Ústavního soudu ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. Pl. ÚS 38/02), že rovnost není možné chápat jako absolutní, ale jako relativní, neboť má-li být pokuta jako majetková sankce individualizovaná a přiměřená, musí reflektovat i majetkové poměry potrestaného. Stejná výše pokuty bude pro majetného neúčinná a směšná, ale pro nemajetného může být likvidační. Aby pokuta působila jako trest i jako odstrašení, musí být individuálně diferencovaná. Přizpůsobení sankce osobním a majetkovým poměrům pachatele proto nelze chápat jako porušení zásady legitimního očekávání a ustálené rozhodovací praxe.   Současná aplikační praxe správního trestání Českého telekomunikačního úřadu ukazuje na skutečnost, že maximální výše pokuty pro velké telekomunikační operátory znamená pouze reputační riziko. To je například vidět i na současném chování některých podnikatelů v oblasti služeb elektronických komunikací, kteří opakovaně porušují své povinnosti podle zákona o elektronických komunikacích, a to zejména v oblasti ochrany spotřebitelů. Ani opakované ukládání pokut v řádech milionů pak tyto subjekty neodradilo od ukončení závadového jednání. Pokuty uložené za podmínek platné právní úpravy tedy nevyvolaly dostatečný efekt pro nápravu jejich chování, když vliv na hospodářské výsledky firmy je mizivý. Opakující se deliktní jednání jim zjevně přináší větší zisk, než tvoří ztráta způsobená povinností uhradit uloženou pokutu. Současné zastropování maximální možné výše pokuty konkrétní částkou podle zákona o elektronických komunikacích rovněž staví naprosto neopodstatněný rozdíl mezi způsobem, jakým uplatňují právo dva regulační orgány, jejichž činnost má odrazy v oblasti fungování hospodářské soutěže, ČTÚ a ÚOHS. Zatímco ČTÚ v rámci pravidel správního trestání může udělit pokutu maximálně do 20 mil. (při opakovaném deliktu max. 40 mil.), ÚOHS je oprávněn v některých případech stanovovat sankci jako procento z čistého obratu za určité období. Je zjevné, že pokud dva regulátoři mají systém sankcí postaven na jiných základech, není ČTÚ schopen efektivně vymáhat příslušné povinnosti podle zákona o elektronických komunikacích a tudíž naplňovat funkci ex ante regulace. Návrh na úpravu pokut v zákoně o elektronických komunikacích ctí současný systém, kdy se horní hranice pokuty odvíjí od závažnosti příslušného deliktu, ale zvyšuje se maximální výše pokut a doplňuje se možnost uložit pokutu v procentech z čistého obratu pachatele přestupku, když je stanoveno, že se použije ta sankce, která je vyšší. Pro úplnost lze uvést, že za rok 2014 ČTÚ udělil 21,7 mil. a za rok 2015 udělil pokuty ve výši 24,5 mil. Kč. K Čl. I bodu 14 Legislativní technická úprava s ohledem na Čl. I bodu 1. K Čl. II bodu 1 Na základě zákonného zmocnění obsaženého v tomto ustanovení bude vláda oprávněna vydat jako nařízení Technický plán přechodu na DVB-T2 ke specifikaci finální fáze přechodu na DVB-T2, tj. vypínání sítí DVB-T a přepínání sítí na standard DVB-T2, tj. uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz. Obdobným způsobem bylo postupováno již v roce 2008, a to v souvislosti s realizací přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T/MPEG-2, který se uskutečnil v letech 2008 – 2012. Je nutno poznamenat, že s ohledem na další plánovaný obsah Technický plán přechodu lze k jeho finálnímu sestavení a vydání přistoupit až po dokončení mezinárodních jednání, která vede Český telekomunikační úřad s administrativami sousedních států ve věci mezinárodní koordinace příslušných rádiových kmitočtů a jejichž ukončení se předpokládá v průběhu roku 2017, resp. nejpozději do konce roku 2017. Předložení konkrétního Technického plánu přechodu se podle Strategie plánuje v první polovině roku 2018. K Čl. II bodu 2 Toto ustanovení charakterizuje základní obsah Technického plánu přechodu, přičemž vychází z podmínek mezinárodní koordinace jednotlivých rádiových kmitočtů pro přechodové a finální sítě DVB-T2 a dále stanoví lhůty, podmínky a způsob postupu při procesu rozvoje sítí elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T2, včetně lhůt, podmínek a způsobu vypínání zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T. Technický plán přechodu dále stanoví držitelům přídělů rádiových kmitočtů termín pro ukončení vysílání prostřednictvím sítí DVB-T. K Čl. II bodu 3 Ustanovení konkretizuje charakter přechodových sítí z hlediska základních parametrů pokrytí a jejich provozovatelů, z hlediska souběhu přechodových a stávajících sítí a vlastní uskutečnění přepnutí. Reflektuje tak existenci celoplošných přechodových sítí a další přechodové sítě pro regionální vysílání. Zároveň Technický plán přechodu stanoví způsob ukončení provozu přechodových sítí, a to na základě stanovení pevného data pro ukončení provozu jednotlivých vysílačů tvořících tyto jednotlivé přechodové sítě a v návaznosti na provedení refarmingu a strukturu finálních sítí DVB-T2 provozovaných na základě kmitočtových přídělů. Technický plán přechodu dále vymezí jednotlivé finální sítě DVB-T2, a to na základě specifikace příslušných rádiových kanálů a stanovišť příslušných vysílačů a dat, ke kterým bude zahájeno šíření digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T2 z příslušných vysílačů sítí DVB-T2. Sítě DVB-T2 budou sestaveny tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší spektrální efektivity využití příslušných rádiových kmitočtů na základě minimalizace regionálního členění, a to převážně jako sítě celoplošné. K Čl. II bodu 4 Ustanovení konkretizuje podmínky v souvislosti se změnou celoplošných přídělů a zároveň stanovuje dobu platnosti nově vydávaných (substitučních) přídělů, a to roku 2030, což odpovídá požadavku na garanci provozování zemského digitálního televizního vysílání nejméně do roku 2030. To odpovídá i interpretaci § 20 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích ve vztahu k požadavku zachování zemského digitálního televizního vysílání z pohledu veřejného zájmu a evropské harmonizace. Stanovení příslušné lhůty je plně v souladu s příslušnými ustanoveními odůvodnění evropského rozhodnutí o využití kmitočtového pásma 470 – 790 MHz. Toto ustanovení konkretizuje obsah Technického plánu přechodu v souladu s  připravovaným evropským rozhodnutím o využívání kmitočtového pásma 470 – 790 MHz. K Čl. II bodu 5 Ustanovení doplňuje a konkretizuje výčet nákladů hrazených z radiokomunikačního účtu a považovaných za účelně a efektivně vynaložené náklady (podle § 27 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích) o položky specifické pro daný vynucený proces. Záměrem tohoto ustanovení je zakotvení základního časového rámce, který by měl být v souladu s postupem evropské harmonizace k využití pásma UHF. Navržené termíny odpovídají aktuálně očekávaným termínům dle připravovaného evropského rozhodnutí. Podle usnesení vlády ze dne 20. července 2016 č. 648 bude možno navíc datum vypnutí sítí DVB-T upravit na základě vyhodnocení procesu přechodu k začátku roku 2020. K Čl. II bodu 6 Ustanovení tohoto bodu upravují úhradu vynaložených nákladů přechodových sítí souběžného vysílání. K Čl. II bodu 7 Ustanovení deklaruje, že náklady na přepnutí vysílacích standardů budou hrazeny podle § 27 odst. 5 a 6 zákona o elektronických komunikacích, který je používán ČTÚ při kontrole předkládaných nákladů pro úhradu nákladů. Dále toto ustanovení specifikuje lhůty a podmínky pro úhradu účelně a efektivně vynaložených nákladů podle § 27 odst. 5 a 6 zákona o elektronických komunikacích z radiokomunikačního účtu a specifickou lhůtu pro přechodové sítě, vzhledem k tomu, že některé náklady na přípravu a sestavení přechodových sítí vznikly již v bezprostřední návaznosti na schválení Strategie vládou dne 20. července 2016. K Čl. II bodu 8 Stanoví se, že do doby ukončení šíření zemského digitálního televizního vysílání prostřednictvím sítí DVB-T může ČTÚ použít prostředky radiokomunikačního účtu i pro monitorování stavu a rozsahu šíření zemského digitálního televizního signálu, analýzu dostupnosti zemského digitálního televizního vysílání a efektivního využívání rádiových kmitočtů, případně k úhradě mimořádných nákladů souvisejících s jeho činností v těchto případech. V této lhůtě může prostředky radiokomunikačního účtu použít i k úhradě nákladů na zajištění úkolů souvisejících s realizací opatření vyplývajících z harmonizace využití spektra na úrovni Evropské unie v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz pro jiné služby a v rámci realizace opatření vyplývajících ze Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání. K Čl. II bodu 9 Ustanovení řeší problematiku řízení o přestupcích zahájených v době před nabytím účinnosti tohoto zákona. K Čl. II bodu 10 Na základě novely § 63 obsahujícího změnu náležitostí smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti se navrhuje lhůta 6 měsíců pro uvedení do souladu současných smluv. Část druhá K Čl. III bodům 1 a 2 Platné znění § 3 odst. 1 písm. a) neodpovídá reálnému stavu provozování televizního vysílání Českou televizí, neboť bylo formulováno pro účely přechodu ze zemského analogového televizní vysílání na zemské digitální televizní vysílání. Provozování zemského analogového televizního vysílání již bylo na celém území České republiky ukončeno v roce 2012. V současné době naplňuje Česká televize veřejnou službu v oblasti televizního vysílání zejména provozováním zemského digitálního vysílání, a to šířením televizních programů, multimediálního obsahu a doplňkových služeb prostřednictvím sítě zemských vysílacích rádiových zařízení s celoplošným pokrytím, tj. prostřednictvím multiplexu veřejné služby. Z důvodu aktualizace zákona o České televizi se navrhuje nové znění § 3 odst. 1 písm. a), kterým bude tato skutečnost vyjádřena. Požadavek celoplošného vysílání zůstává v ustanovení zachován, přičemž celoplošnost bude nadále posuzována podle § 3 odst. 3 zákona o České televizi. K Čl. III bodu 3 Ve smyslu § 2 písm. h) zákona o elektronických komunikacích se „sítí elektronických komunikací rozumí přenosové systémy, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí“. Platné znění § 3a odst. 3 je tedy formulováno nepřesně, neboť vytváří dojem, že šíření televizního vysílání prostřednictvím družic není šířením vysílání prostřednictvím sítí elektronických komunikací. Za účelem zpřesnění tohoto ustanovení se navrhuje stanovit, že programy, pořady a jejich části může Česká televize šířit prostřednictvím multiplexu veřejné služby, a rovněž prostřednictvím jiných sítí a služeb elektronických komunikací (zahrnujících všechny v úvahu připadající sítě elektronických komunikací a také službu přístupu k síti internet). K Čl. IV Stanoví postup pro případ, kdy Česká televize nepožádá o změnu přídělu rádiových kmitočtů podle článku II bodu 5 návrhu zákona. Část třetí K Čl. VNabytí účinnosti se stanoví patnáctým dnem po dni vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 3, které nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Uvedená výjimka umožňuje přizpůsobení systémů operátorů na uplatňování nově stanovené maximální výpovědní doby v případě přenositelnosti čísel.