logo Facebook
i slova jsou činy

Volební výbor zvolil kandidáty do Rady ČT – zasednout by v ní znovu mohli Váňa s Kratochvílem

18. března 2021 11:58 / autor: Vojtěch Berka

Po dvou dnech slyšení zvolil Volební výbor Sněmovny kandidáty do Rady ČT. Sněmovna bude z těchto dvanácti jmen vybírat zřemě již v dubnu, tajnou volbou. Do nominace se dostali oba obhajující radní, Daniel Váňa i Jiří Kratochvíl, ale například také publicista Jefim Fištejn, či někdejší šéfredaktor zpravodajství Karel Novák. Seznam vypadá následovně:

Karel Novák (15 hlasů, Nadační fond Filantia)
Jefim Fištejn (13 hlasů, Hospodářská komora)
Jiří Grund (11 hlasů, Anglo-americká vysoká škola)
Jaroslav Kravka (11 hlasů, Pétanque club Brněnští Draci)
Pavel Černocký (10 hlasů, Šance na návrat)
Zdeněk Pernes (10 hlasů, Rada seniorů ČR)
Daniel Váňa (10 hlasů, VŠE)
Radek Žádník (10 hlasů, Muzejní spolek Dobříšska)
Petr Brozda (9 hlasů, Musica Templi)
Pavel Černý (9 hlasů, Liga Libe)
Jiří Kratochvíl (9 hlasů, Liberecká sportovní a tělovýchovná organizace)
Milada Richterová (9 hlasů, Suverénní řád Maltézských rytířů)

Během projevů zaznívala často kritika vyváženosti veřejnoprávní televize, nebo naopak touha situaci v Radě uklidnit a chránit současnou redakci před vnějšími vlivy. Uklidnění se ale asi očekávat nedá. Většina nominovaných patří spíše mezi osobnosti, které mají na poměry na Kavčích horách vyhraněné názory. Pro rychlé zorientování přikládáme přehled jejich vysoupení před Volebním výborem.

Karel Novák
někdejší šéf zpravodajství  České televize a novinář Rádia Zet a Frekvence 1 Karel Novák začal zostra, kritikou excesů zaměstnanců ČT na sociálích sítích a tvrzením, že televize ztrácí důvěru veřejnosti. "Nepamatuji si, že bychom za mého působení kdy uráželi diváky. Mediální instituce odsunuly příliš velkou část veřejnosti do role outsiderů," tvrdí s tím, že se "staly příliš aktivistickými." To podle Nováka není problémem pouze veřejnoprávních médií, ale právě ČT by měla i nadále aspirovat na hodnotu vyváženosti. Věnovat by se měla i vážné debatě o tom, do jaké míry má být její publicistika názorová. Novák naopak chválil dětský program ČT :D a nostalgickou stanici ČT3. K otázce reklam na veřejnoprávní stanici uvedl, že tam nepatří, protože mají tendenci kompromitovat nezávislost reportáží.

Jefim Fištejn
"Nejsem součástí žádných názorových bublin," prohlásil bývalý šéfredaktor Lidových novin a redaktor Svobodné Evropy Jefim Fištejn. Současnou situaci v Radě by rád uklidnil a při kotrole ČT by chtěl využít své zušenosti v oblasti tvorby programu. Fištejn se sám označil za konzervativce. "Pokládám sám sebe za člověka dostatečně zkušeného, abych hledal nějakou pravdu života a ne pravdu okamžiku, vteřinovou dnešní pravdu," dodal. Fištejn mluvil i o myšlenkové konformitě. Ta je podle něj dnes na ČT vpodstatě profesní podmínkou a to se následně rozšiřuje i na výběr hostů. Redaktoři by přitom naopak měli dbát na názorové rozestupy. Fištejn je ale přes všechny výtky zastáncem veřejnoprávních médií. "Nepřítomnost veřejnoprávnosti vedla třeba v USA k tomu, že vznikl monopol na názory," míní.

Jiří Grund
Jiří Grund je vzděláním ekonom a věnuje se komunikaci a marketingu. Mluvil o rozdílech, které pozoruje ve firmách, pro něž pracuje. Neúspěšné firmy vždy nesnášely kritiku, konstruktivní kritiku, míní. Úspěšné sebekritiky naopak někdy provozují až příliš. Symptomatické proto tak pro něj dnes je, že jakákoli kritika ČT je nepřípustná a vede k nařčením z útoku na nezávislost, místo plodné debaty, která by vedla ke vzájemnému pochopení. Situace okolo Rady je podle něj zbytečně emočně vyhrocená. Reálné problémy přitom existují a nejde jen o zvaní hostů. Například financování ČT je podle něj dlouhodobě neudržitelné. Za svou výhodu Grund považuje nezávislost. "Jsem vnitřně svobodný člověk, nekamarádím se se skupinami napojenými na Českou televizi, ale ani s těmi, kdo ji chtějí vymazat z povrchu zemského." Funkci Rady vnímá jako funkci "prudiče" a přirovnává ji k finančnímu úřadu. To, že si management na své kontrolory stěžuje v médiích, podle něj vyvolává více otázek právě o managementu než o Radě.

Jaroslav Kravka
"Na veřejnosti se objevují tendence říkat, že Česká televize je černá díra, do které padají zdroje," zahájil Kravka, který by chtěl zviditelnit financování ČT a nastvit jasnější pravidla. Inspirovat se chce u britské BBC. ČT by po jejím vzoru mohla například začít vypracovávat vlastní chartu. Radě a činnostem ČT v této chvíli chybí podle něj transparentnost. "Reklama mě štve, chápu, že tam být musí, ale měla by být omezena. Ale teď, jak je to upraveno, tedy reklama na ČT2 a ČT sport, je to dostačující," uvedl.

Pavel Černocký
Bývalý ředitel Čedoku a rádia Bonton, parlamentní zpravodaj Radiožurnálu a politický komentátor Pavel Černocký působil v minulosti také jako mediální poradce ministerstva obchodu. Českou televizí byl podle svých slov odkojen a miluje ji od dětství. "Myslím, že rozvrstvení programů je vyhovující ... otázkou je, jestli je nový kanál, Trojka, nezbytný," uvedl. "Kdybych se dostal do Rady ČT, věnoval bych se hlavně politické vyváženosti. Aby nikdo nebyl preferován, nikdo nebyl ostrakizován," prohlásil Černocký. Společnost je rozdělená a strany by podle něj měly dostávat prostor úměrný jejich volebnímu výsledku. Během současné krize mu chyběly především panely odborníků.

Zdeněk Pernes
Do užšího výběru postoupil i předseda Rady českých seniorů Zdeněk Pernes. Ten tvrdí, že zastupuje 2,5 milionu příjemců zdravotních penzí. Hlavním jeho požadavkem je více seniorských témat ve zpravodajských a diskusních pořadech, stejně jako ve filmové produkci. Požaduje také vylepšení mediálního obrazu českého seniora. "Jde o to udržet tuto televizi i nadále," tvdí o ČT3. Nepřijatelné pro něj naopak je zvýšení koncesionářských poplatků, které by nejraději zrušil. O pravomocích radních sám tvrdí, že je nenastudoval a nezná.

Daniel Váňa
V úvodu své řeči zaútočil pedagog VŠE a obhajujcí radní Daniel Váňa na aktivismus v novinařině či genderové kvóty, které podle jeho slov podceňují schopnosti žen. "Nezajímá mě osobní názor nebo hodnocení informací moderátorem diskusního pořadu ... Tradiční kritéria profesionality by měla být nepřekročitelná," říká Váňa. Ve vyváženosti zpravodajství jsou podle něj nedostatky, což vyplývá ze současné činnosti Rady i výročních zpráv. Co se hospodaření týče, ČT by podle jeho názoru měla své náklady postupně snižovat, jak se tenčí její rezervní fondy, na což také Rada tlačí. Běžný účetní audit podle něj nic závadného nenajde, v tomto směru funguje ČT výborně, peníze se neztrácejí. Problemy má podle jeho slov výroba spíše v určitém zacyklení, kdy pořady píší stále stejní scénáristi, točí stále stejní režiséři. Váňa připomenul, že inicioval přepracování dlouhodobých plánů ČT. Práci by rád dokončil.

Radek Žádník
Jednou z osobností hlásících se do Rady je také Radek Žádník, který pro Českou televizi pracoval jako externí poradce Deloitte a poté krátce působil i jako ředitel programových okruhů. Po jmenování Petra Dvořáka ředitelem Žádník z televize odešel. Tvrzení, že ČT hospodaří s vyrovnaným rozpočtem je podle něj fikce a pod vedením současného generálního ředitele je více než dvě miliardy korun v mínusu, což se projevuje na klesající hotovosti na účtech. Žádník upozorňuje, že kromě koncesionářských poplatků přitom rozpočet ČT těží z veřejných zdrojů také díky nadstandartní vratce DPH ve výši téměř půl miliardy ročně. "NKÚ nebylo v České televizi 13 let. Je to pro mě naprosto nepochopitelné," říká s tím, že ČT by neměla, obzvlášť v krizi, vznášet další nároky na občany nebo státní rozpočet a místo toho by se měla spíše pokoušet najít správné nastavení uvnitř. "Je potřeba nezkrátit žádnou oprávněnou skupinu užvatelů a dále rozvíjet nelineární vysílání, které táhne mladší generace diváků," vypichuje pak Žádník oblasti, na které je potřeba se zaměřit.

Petr Brozda
Petr Brozda je bývalým vydavatelem regionálního týdeníku, nyní se živí podnikáním, účetnictvím a poradenstvím pro firmy. ČT podle něj nerespektuje demografický vývoj, který dopadne na výběr poplatků. Nebere v úvahu ani změny na současném mediálním trhu, který míří směrem k videím na vyžádání. Spousta lidí již podle něj televizi vůbec nemá. "Česká televize na to zatím příliš nereaguje a tyto příjmy jí utíkají," míní Brozda.  Za zcela nedostačující označil také časový rozsah vymezený pro regionální vysílání, o které má podle Brozdy publikum zájem. Chybí mu také lepší možnosti zpětné vazby a reakce.

Pavel Černý
Pavel Černý zavzpomínal na dobu, kdy bylo televizní vysílání prostředkem k šíření agitace. Proto je podle něj důležitá svoboda ČT, která by měla informovat o politickém dění nezaujatě a podávat nestranné informace. "Myslím, že je dobře, že se uhájila myšlenka nezávislého média spjatého s naším státem," říká Černý. ČT by ale měla více respektovat názorovou rozmanitost obyvatel ČR. Černý se odvolává napřílad na stranění Hillary Clintonové v předešlých amerických volbách, stěžuje si ale i na jistou bulvárnost vysílání. Při kontrole by se zaměřil na Kodex ČT, jehož dodržování by měl po svých zaměstnancích management vyžadovat přísněji. Pavel Černý je v současnosti s ČT ve sporu, ohledně vysílání příspěvku, kde se ukazoval policejní chvat.

Jiří Kratochvíl
Obhajující radní Jiří Kratochvíl je bez nadsázky veteránem České televize, poprvé na Kavky vstoupil již v šedesátých letech. Během své kariéry vedl například její výrobu. Petra Dvořáka označil za nejhoršího ředitele, kterého ČT kdy měla. V historicky krátké době podle něj utratil obrovské množství veřejných peněz a to ještě od Sněmovny dostal k dispozici další zdroje na digitalizaci v podobě odpuštění daní. "Pan ředitel si v této současné době řekne o padesát tisíc měsíčně navíc! Má k dispozici dvě auta, nevím proč! Jedno noblesní a jedno normální, asi. Jsou tam peníze, o kterých nevíme," stěžoval si. Sám Dvořáka přitom musel v roce 2017 volit, protože Dvořák tehdy obdržel plných 15 hlasů. Kratochvíl tvrdíl, že mu v té době hrozilo vyloučení z rady. "Do loňského léta tam nebyla atmosféra k jakékoliv kritice, k diskusi. Tam se nemohlo nic říct," říká o Radě.

Milada Richetrová
Dlouhodobá redaktorka Českého rozhlasu a bývalá radní RRTV Milada Richterová by chtěla své zkušenosti zúročit i při kontrole ČT. "Ráda bych zjistila, v jaké kondici Česká televize a zda je nutné, jak tvrdí její hlasití kritici, změnit její směřování," prohlásila. "Debat o změně a novelazaci probíhá už řadu let hodně ... Česká televize by neměla pracovat pod žádným tlakem a měla by mít jasně stanovené úkoly." Zároveň si Richterová myslí, že jakkoli je tato diskuse legitmní, právě nyní naše společnost řeší zcela jiné problémy. Omezování a rušení veřejnoprávních médií podporovat určitě nebude, příznává předem. Richterová považuje za výhodu, že se veřejnoprávní stanice mohou věnovat tématům, po kterém by soukromá konkurence nesáhla, zmiňuje například časosběrné dokumenty. V Radě by chtěla více soustředit na podněty veřejnosti.