logo Facebook
i slova jsou činy

Žije Rada ČRo s fakty nebo spekulacemi?

15. listopadu 2019 13:00 / autor: Jan Mrzena

Na webu Rady Českého rozhlasu se na začátku listopadu objevila „Reakce Rady ČRo na lživá slova a domněnky redaktorky Ivany Svobodové uveřejněné v článku týdeníku Respekt 27. října 2019“. Jindy klidná, tentokrát rozezlená, předsedkyně Hana Dohnálková v reakci píše: „Jménem svým i jménem Rady Českého rozhlasu se výrazně ohrazuji proti nepravdivým výrokům redaktorky Ivany Svobodové, které vyšly 27. října 2019 v týdeníku Respekt.“ Poté se snaží přiblížit „způsob práce redaktorky, se kterým jsem se v uplynulých dnech setkala“. Odmítla tvrzení Ivany Svobodové – „že vůdčí osobností Rady ČRo je Tomáš Kňourek (slovy redaktorky označen za frekventanta manipulativního webu Parlamentní listy), který jednak udává tón celé Radě, a podle něj se pak pořádají konspirátorské debaty pod hlavičkou Rady ČRo a zadávají témata analýz“ a také další tvrzení – „že s radními na zadávání témat odborných analýz vysílání Českého rozhlasu, které jsou určeny pro Radu ČRo, spolupracuje účelově generální ředitel Českého rozhlasu“.

Rada Českého rozhlasu poutá pozornost často. Výroky některých jejích členů o schopnosti efektivně plnit to, co radě ukládá zákon, příliš nesvědčí. Rada má mít veřejné schůze, ale protože by nebyla schopná jednu veřejnou schůzi měsíčně absolvovat „bez nehody“, tak se její přípravou zabývá na uzavřených setkáních předsednictva. Už tato skutečnost autoritu rady trvale devalvuje. Co se za zavřenými dveřmi na předsednictvu děje? Stručné zápisy sice rada zveřejní, ale potřebné detaily tají. Z toho pak logicky vznikají spekulace a fámy.

Tomáš Kňourek na veřejných schůzích zpravidla vystupuje. Z nedávné historie se legendami, které způsobily poprask nejen v České rozhlasu, ale i v širokém mediálním a politickém prostoru, stalo hned několik příspěvků. Tomáš Kňourek na konci listopadu 2017 odstartoval kauzu reportáží Janka Kroupy. Tehdy reportáže o hospodaření Agrofertu na pozemcích s nejasným vlastníkem označil za účelové se záměrem poškodit Andreje Babiše ve chvíli, kdy šel prezidentovi představit svou novou vládu. Tehdejší reakce generálního ředitele René Zavorala: „U nás byla ta kauza odvozená od Agrofertu. Proto jsem ji označil za nesprávně uchopenou, účelovou. V tomto duchu si hodlám udělat nějakou vnitřní analýzu a pak chci mluvit s panem ředitelem Pokorným a zejména s autorem těch reportáží panem redaktorem Kroupou... Za sebe říkám, nejsem s touto prací spokojen. Pan ředitel zpravodajství Pokorný o tom ví, protože jsem s ním měl velmi bouřlivý rozhovor na toto téma. A nepřesvědčil mě ani on ani pan Kroupa svými argumenty, že ta kauza není jen nějakou účelovou záležitostí v jakémsi antibabišovském tažení.“

Kauza se táhla měsíce, vznikaly analýzy, petice…řešil ji generální ředitel, ředitel zpravodajství, spousta dalších zaměstnanců rozhlasu i externích analytiků, řešili ji poslanci, senátoři…a dokonce ještě na posledních dvou schůzích se k ní Tomáš Kňourek vracel. Argumentoval tlakem poslanců na radu s tím, že chtějí vědět, jestli byl Janek Kroupa za kauzu Agrofert potrestán. V té souvislosti používal i lživé informace – spekulace o platu Janka Kroupy. Ta personifikace i spekulace byla samozřejmě hloupá a vyvolala mnoho reakcí, přičemž ředitel zpravodajství Jan Pokorný radního vyzval: „Pane Kňourku, vy jste tady minule řekl nepravdivou informaci a já bych Vás chtěl poprosit, abyste se omluvil.“ Žádná omluva ani náznakem nepřišla. Naopak – podle Tomáše Kňourka není lež to, že on sám veřejně šířil spekulativní informaci o platu zaměstnance Českého rozhlasu, který má jako radní kontrolovat (a mohl by tedy mít k podobným informacím přístup). Podle Tomáše Kňourka je problém zakopán ve vedení Českého rozhlasu, protože informace, které si radní někde vygugloval, nedementovalo.

Diskusi se sice snažila ukončit předsedkyně Hana Dohnálková, ale jako šéf rady, kterému jde i o autoritu kontrolního orgánu Českého rozhlasu, se neprojevila. Chybělo pár slov směrem k Tomáši Kňourkovi v tom smyslu, že jím předkládané zaručené informace o platech v Českém rozhlasu by si měl nejdříve ověřit a neměl by tímto způsobem vyvolávat nenávist. Netřeba dodávat, jak hloupě a účelově to celé působí. Netřeba ani dodávat, jak z celé situace lze jednoduše vyvodit, že rozhlasovou radu nejvíce ovlivňuje Tomáš Kňourek. Ta spekulace novinářky Ivany Svobodové je evidentně méně škodlivá než spekulace člena Rady Českého rozhlasu.

Těch příkladů, kdy se rozhlasová rada chovala mírně řečeno nemotorně, je víc. A všechny se přetřásaly v Českém rozhlasu, na velké i malé radě, v Poslanecké sněmovně, v Senátu a přirozeně i v médiích. A dlouho. A zase vznikaly petice. Stačí připomenout kauzu Vltava, kdy Tomáš Kňourek usoudil, že se na kulturní stanici vysílá porno. Právě jeho iniciativa stála na začátku půl roční peripetie, která byla vlastně jen o tom, jestli René Zavoral prodlouží nebo neprodlouží smlouvu tehdejšímu šéfovi Petru Fischerovi. Nebo jeho iniciativa při usnesení o porušení Kodexu ČRo, které rada odhlasovala v červnu – jednalo se o pořad Diskuze u kulatého stolu (5. května na ČRo Plus), na který upozornil posluchač Miloš Sapák. Hana Dohnálková tehdy stěžovateli mj. napsala: „Rada Českého rozhlasu se domnívá, že ve zmíněném pořadu došlo k porušení Kodexu Českého rozhlasu ze strany moderátora Ondřeje Konráda.“

Ilona Svobodová v říjnu do Respektu psala o tom, co se odehrává na rozhraní politiky a medií veřejné služby. Logicky proto ve svém článku reflektovala i to, co se odehrává na Radě Českého rozhlasu. Ačkoliv mám na některé věci jiný názor než ona, její glosa „Lákavá kořist - Tlaky na Českou televizi a v Českém rozhlasu znovu přinášejí otázku, jak rozmělnit poslaneckou moc nad médii“ dává hluboký smysl. Koneckonců Tomáš Kňourek svůj dotaz v říjnu zahájil slovy: „Poté, co ve volebním výboru někteří poslanci chtěli znát, jak vlastně dopadla kauza Janek Kroupa a reportáže o společnosti Agrofert, která hospodaří na pozemcích cizích vlastníků, jsem se na minulé schůzi ptal, jak byl postižen Janek Kroupa?“

Možná by se mohla předsedkyně Hana Dohnálková zamyslet, jestli má věnovat tolik energie na „Reakci Rady ČRo na lživá slova a domněnky redaktorky Ivany Svobodové uveřejněné v článku týdeníku Respekt 27. října 2019“ anebo spíš na vlastní práci rozhlasové rady. V radě nepracuje jen Tomáš Kňourek, členy jsou i významné osobnosti, které nepotřebují, aby jejich renomé bylo dehonestováno hloupými chybami. Při pevnějším řízení veřejných schůzí by se prostor pro manipulativně vyřčené úvahy snížily na minimum. Manipulativně vyřčené úvahy Tomáše Kňourka sice možná znějí lahodně pro jeho publikum, ale devalvují činnost rady a komplikují život Českého rozhlasu, jehož zpravodajství je podle Digital News Report 2019, kterou zpracovala University of Oxford (Reuters Institute), v České republice nejdůvěryhodnější.