logo Facebook
i slova jsou činy

Není škoda, že nestihneme projednat zákon o RTV v tomto období

20. března 2017 14:10 / autor: Jan Mrzena

Nina Nováková je místopředsedkyní Volebního výboru Poslanecké sněmovny. Členka TOP 09 je vlivnou poslankyní klubu pro oblast médií a kultury. „Škoda, že se Volební výbor od října nesešel. Děje se toho hodně!“ Bedlivě sleduje kauzu prodeje zámku v Přerově nad Labem (pozn. redakce – nepravomocně odsouzeni mj. J. Balvín a M. Koliandr za korupci při prodeji majetku Českého rozhlasu) a jeho budoucnost. Snaží se o směřování TOP 09, měla odvahu vystoupit s kritikou současných poměrů.

Co se děje v TOP09? Měla jste odvahu ke kritice…

Strana TOP09 není rozhádaná, ani neprobíhá puč proti předsedovi - jde o něco důležitějšího.  Skvělý projekt z roku 2009 chtěl dokázat, že v politice můžeme spojit ekonomicko-finanční uvažování a nejlepší ideály sametové revoluce. Po osmi letech je čas ukázat, že jsme dospělá strana, v níž existují  myšlenkové proudy, v níž je občasný konflikt přirozeným úkazem a nevylučuje solidaritu a věrnost základním myšlenkám. V našem Hodnotovém desateru nejsou utopistické ideály. Jsou tam náročné, ale dosažitelné úkoly, na kterých se shodli zakládající členové. V roce 2010 je potvrdili voliči a vyslali TOP09 do Parlamentu. Cílem ovšem není získat moc pro pár vyvolených, cílem je prosadit věci dobré a správné pro všechny.  Připomněla jsem to na krajském sněmu a budu v tom pokračovat spolu s dalšími podobně smýšlejícími dál. Politická jednání nejsou zápas v ringu. Slibovali jsme odvážné, ale korektní soupeření, odmítali jsme hrubost, s níž se v dnešní tuzemské politice setkáváme. Chtěli jsme využít znalostí, schopností, zkušeností a moudrosti stovek vynikajících osobností z podnikatelského prostředí, z akademického světa, ze subjektů občanské společnosti. Nechtěli jsme závodit v disciplíně, která nám nesedí: hledej, co máš říkat a slibovat, abys lapil voliče. To všechno připomínáme, aby nám lidé zase mohli věřit a abychom se vší pokorou mohli věřit sami sobě. Následující měsíce ukáží, jestli je pro lidi jako my v TOP09 místo…

Ve sněmovně už delší dobu leží zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Proč je mimo pozornost poslanců?

Vládní návrh zákona je k dispozici od října 2016. Okamžitě jsme vedli debaty o tom, jestli Ministerstvo kultury zbytečně nespěchá s úpravou norem, které bude potřeba vzápětí měnit, protože někdy na jaře o stejné problematice bude jednat Evropský parlament. Čas běžel a tento týden, pravděpodobně 22. března, bude věc opravdu projednávat kulturní výbor EP. Jednou z velmi diskutovaných částí zákona je označování vhodnosti, či lépe nevhodnosti televizních pořadů pro dětského diváka, labelling. Patřím do řady těch, kterým nestačí věkové rozčlenění a přejí si také upozornění na rizikové obsahy (sex, strach, drogy, násilí). Obsahový labelling je určen především rodičům, kteří by se měli zajímat o to, co jejich ratolesti konzumují. Oni znají své dítě nejlépe a vědí, před čím je dobré alespoň trochu chránit. Ostatně, podle Úmluvy o právech dítěte je to jedna z povinností dospělých. Zásadní problém je, že ratolesti se tolik nedívají na televizi, ale tiše sedí u počítače a sledují pořady, u který by se bál a červenal kdekdo. V tomto ohledu úplně souhlasím s klasickými televizemi, které si stěžují na široce rozevřené nůžky mezi nimi a službami dostupnými na internetu. Týká se to samozřejmě i posuzování reklam. V zákoně jsou ještě další věci k diskusi: obchodní versus politická reklama, transparentnost vlastnické struktury provozovatelů a poskytovatelů, titulkování pořadů pro sluchově postižené. Není, myslím, škoda, že se projednání vládního zákona pravděpodobně v tomto období nestihne.

O prodeji rudolfinského zámečku v Přerově nad Labem se vedou spory již několik let. Český rozhlas licituje o ceně, padla nepravomocná soudní rozhodnutí kvůli korupci, své si řekli památkáři, politikum je to i na Středočeském kraji. Zdá se, že se roztáčí další kolo hry..

Někteří aktéři zůstávají, někteří se mění. Obec stále bojuje o záchranu zámku pro veřejnost a nechce, aby se objekt dostal do soukromých rukou. Nový generální ředitel ČRo potvrdil předchozí rozhodnutí, že rozhlas zámeček nepotřebuje. Staré vedení Středočeského kraje bohužel nedotáhlo do konce ani plánovanou koupi zámku, ani dlouhodobý pronájem za symbolickou cenu a teď kritizuje nové vedení za to, že Přerov nechce. Přerovský zámek je významná renesanční památka a proto považuji za důležité, aby zůstal v rukou veřejné instituce, nejlépe kraje, protože přímo navazuje na Polabské národopisné muzeum, které je příspěvkovou organizaci Středočeského kraje. Přerovský skanzen a zámek spolu s národními kulturními památkami v Brandýse nad Labem a Staré Boleslavi tvoří skvělou turistickou trasu. Zádrhel, spočívá v nesmyslném uplatňování tržního chování jedné veřejné instituce vůči druhé. Zámek by přece mohl být bezúplatně převeden nebo prodán za symbolickou cenu. Chápu však, že se Kraj zdráhá zaplatit 20 milionů, které může uplatnit jinak. Zámek bude potřebovat opravy a provoz také bude něco stát. Tam by se alespoň zčásti mohla podílet obec.  Pevně doufám, že vedení kraje neudělá zásadní věcnou i politickou chybu, bude pokračovat v jednání a dospěje se k dohodě, která je ve veřejném zájmu. Když si dvě veřejné instituce vzájemně tahají peníze z kapsy, je právě veřejnost ten, kdo na to doplatí. Proto doufám, že za vysloveně rozumný postup nebude generálního ředitele nikdo pranýřovat.

Výbor, který se, neznámo proč, jmenuje volební a nikoli mediální, nebyl svolán už od podzimu 2016. Dokonce si vysloužil přezdívku - Spící výbor. Poslanci nemají chuť jednat o mediálních záležitostech?

Škoda, děje se toho hodně. Probíhají vášnivé diskuse o návrhu nového systému sestavování Rad ČT a ČRo, s přehnaným předstihem je vybírán nový generální ředitel ČT, je třeba zvolit tři nové členy Rady ČT a tři členy Rady ČRo. Kdyby byl býval svolán, alespoň v bodě různé bych připojila několik poznámek. 1) Návrh nového způsobu jmenování Rad vůbec není k zahození. Uvedu zdánlivou drobnost: Poslanecká sněmovna má členy volit tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Při obměně třetiny členů jednou za dva roky nikdo nepřihlíží k tomu, jakou část společnosti profesně a svým zaměřením reprezentují ti, kteří zůstávají a jakými typy osobností by měla být rada doplněna. Politické strany patří také k názorovým proudům, a přesto v Radách své zástupce nemají, jak tvrdíme.  2) Výběr nového generálního ředitele ČT s nečekaně velikým předstihem znevýhodňuje, nemohu si pomoci, uchazeče, kteří počítali s tím, že mandát končí až v září. 3) Jsem velmi zvědavá, jestli se stejné tempo udrží i při volbě nových radních, nebo budeme otálet, provedeme předvýběr devíti uchazečů, ale tři nové členy zvolí až nová Sněmovna. 4) Zajímavé také je, že ostřížím zrakem sledujeme situaci kolem generálního ředitele ČT a skoro bez povšimnutí proběhlo vyhlášení výběrového řízení na další klíčovou postavu, generálního ředitele České tiskové kanceláře.  ČTK je přitom hlavní pramen pro další média včetně tištěných. Tak nám přejte svěží pozornost při slyšení 44 kandidátů do obou Rad, které proběhne 21. a 22. března.