logo Facebook
i slova jsou činy

Hana Dohnálková: Je podle vedení v pořádku, že je Jakub Ort, který se podílí na trestné činnosti, spjat s Českým rozhlasem?

12. března 2019 05:00 / autor: Jan Mrzena

Když se něco stane na Klinice, hned dostane Rada Českého rozhlasu řadu dotazů. Posluchači si snadno spojí konkrétní jména hnutí, které nezákonně obsadilo nemovitost patřící SŽDC s vysíláním veřejnoprávního rozhlasu. Tak se stalo i po poslední akci. Poslanci volebního výboru napříč politickým spektrem nebyli nadšení, že Jakub Ort oficiálně mluví za Kliniku a současně pracuje pro Český rozhlas. Předsedkyně Hana Dohnálková proto na schůzi rady vznesla dotaz: „Jakub Ort se profiluje jak mluvčí této aktivity, zároveň je ale externím spolupracovníkem Českého rozhlasu, stanice Wave. Je v pořádku podle vedení, že tento člověk, který se podílí na nějaké trestné činnosti, je spjat s Českým rozhlasem? Bylo tam nějaké propojení Wawe a osoby pana Orta s Klinikou? Poprosím i o zprávu, kterou bychom zaslali na volební výbor, aby toto bylo zdokumentováno.“

„Zprávu připravíme. První věc, kterou bych v této věci rád uvedl na pravou míru, aby nevznikla zase mýlka, tak pan Ort není zaměstnancem ČRo a nikdy nebyl. Je to externí spolupracovník Rádia Wave, podílí se tam na jednom pořadu s náboženskou tématikou,“ reagoval Jan Menger, který na schůzi zastupoval generálního ředitele René Zavorala. „V tuhle chvíli z hlediska jeho aktivit, pokud jde o kliniku, tak šéfredaktorka Rádia Wave sleduje svoje vysílání neustále a překontrolovala věci, které jsou v pořadech a tam ty věci jsou naprosto v souladu s Kodexem ČRo a se zákonem o ČRo. Pan Ort v žádném případě nereferoval o Klinice ve vysílání ČRo. Tehdy tu událost pokrývalo zpravodajství ČRo.“

Téma má však rada na stole často. Na předchozí schůzi řešila stížnost, která poukazovala na tentýž problém: „…rád bych věděl, zda je podle názoru Rady ČRo a generálního ředitele ČRo přípustné, aby redaktoři veřejnoprávního média zpochybňovali soukromé vlastnictví, tedy jeden ze samotných základů ústavního pořádku, popřípadě reagovali v diskuzi na sociálních sítích urážkami jiných uživatelů, jako se to stalo nejméně v následujících třech případech:

Jakub Ort: Fetišizace soukromého práva je jeden ze základních problémů této společnosti. My rozhodně jsme pro demokratizaci vlastnictví Zdroj: https://www.info.cz/nazory/klinika-neni-nic-jineho-nez-dobre-maskovany-utok-na-soukrome-vlastnictvi-komentar-m-pura-39443.html,

Jan Škrob: Opět se ukazuje, že život a soukromé vlastnictví jsou v přímém rozporu. Zdroj: https://twitter.com/janskrob/status/1083406152120102912,

Apolena Rychlíková: Ty jo, snad vas neklepne pepka )))) to musi bejt hrozny zjistit az v tak pokrocilym veku, ze jsou i jiny nazory nez ty vase. Konzervativni malomestaci s normalizovanejma mozkama koukam maj dneska svatek ))) Zdroj: https://twitter.com/A_Rychlikova/status/1083732066624167936,“ uvedl posluchač ve stížnosti.

Rada sama se přímé odpovědi vyhnula. Stížnost vyhodnotila jako „podnět“ a ztotožnila se s názorem vedení Českého rozhlasu.

Odpověď formuloval ředitel komunikace Jiří Hošna:

„… Jakub Ort, Jan Škrob a Apolena Rychlíková nejsou zaměstnanci Českého rozhlasu. Pan Ort a Škrob patří mezi externí spolupracovníky Radia Wave, jsou v týmu moderátorů pořadu věnovaného náboženským otázkám. Paní Apolena Rychlíková je rovněž externistkou a jako komentátora ji využívá stanice Plus.

Všichni tři výše jmenovaní mají na své osobní názory právo; v práci pro Český rozhlas jsou povinni řídit se Kodexem ČRo a platnými zákony. Pokud externí spolupracovník Českého rozhlasu odvádí nasmlouvanou práci v pořádku a plní dohodnuté povinnosti, nemůže být postižen za své soukromé názory, byť s nimi řada lidí včetně mě nemusí souhlasit.

Český rozhlas se ve svém vysílání drží všech svých zákonných povinností a dodržuje i ustanovení Kodexu ČRo. Respektuje rovněž obecné morální a etické principy i ideály, na kterých byla vystavena současná demokratická společnost v České republice.“

Argumentace vedení Českého rozhlasu je sice logická, ovšem nepřesná. Kodex je složitý, nerozlišuje, jestli jde o externistu nebo interního zaměstnance. Navíc hned v úvodu deklaruje: „Pracovníci, kteří se podílejí na vysílání služby veřejnosti, musí splňovat vedle odborných požadavků také požadavky mravní. Odpovědnost těch, kteří oslovují statisíce lidí, je mimořádná i tím, že je stvrzována v nepřetržitém procesu a za všech objektivních i subjektivních okolností.“

Neškodilo by některým manažerům hlubší seznámení se s Kodexem? Bude zajímavé, jakou odpověď připraví vedení rozhlasu radě na dotaz předsedkyně Hany Dohnálkové. A nejde ani tak o Jakuba Orta a další externisty, ale o to, jak současné vedení Českého rozhlasu Kodex vykládá.