logo Facebook
i slova jsou činy

Martin Vadas: Politikům z volebního výboru bychom měli dát Zlatý citron

09. března 2019 05:00 / autor: Jan Mrzena

Český dokumentarista, režisér, kameraman a producent, předseda Českého filmového a televizního svazu Martin Vadas je také jednou z tváří platformy Svobodu médiím. Ta má ve vínku motto – bez svobody není demokracie. Jak jsme na tom v České republice s pluralitou a nezávislostí sdělovacích prostředků? Proč se pořád řeší obrana České televize a Českého rozhlasu? „Já myslím, že jsou ohroženy v podstatě od samého začátku svého vzniku. Když jsme tenkrát dávali dohromady zákon, věděli jsme, že přebíráme v podstatě bavorský model kontroly veřejnoprávních médií. To znamená formování rad pomocí jednotlivých organizací, které jsou sociologicky vybrané a delegují tam svého zástupce,“ vzpomínal Martin Vadas, který byl v roce 1992 šéfredaktorem Redakce zpravodajství ještě federální Československé televize. „Udělali jsme ale takovou českou uličku. Namísto toho, abychom dobře opisovali to, co je osvědčené, tak jsme udělali politickou nominaci zástupců v těch radách. Myslím, že to není dobře. Je to problém. A nejen to, představte si, že máme dnes příjem Českého rozhlasu a České televize z roku 2008. Já bych hrozně rád viděl ty politiky, kteří o tom rozhodují, kdyby pracovali dneska za svůj plat z roku 2008. U politiků došlo k neuvěřitelným nárůstům platů. Obávám se, že nezávislost a profesionalita médií veřejné služby je ohrožena amatérizací, protože ty lidi nejsou dostatečně zaplaceni.“

Volba do mediálních rad nabrala v minulém roce celkem dramatický ráz. Na podzim oznámil klub ANO kandidaturu Petra Štěpánka do RRTV. Ale ten nakonec sám po protestech svou kandidaturu stáhl. Proč byl právě Petr Štěpánek tak nebezpečným kandidátem do RRTV? „Možná už proto, že prohlašoval, že to není návrh klubu ANO, ale že je to průřezový návrh, na kterém se podílí více poslanců Parlamentu České republiky,“ přiblížil svůj pohled Martin Vadas. „Byla to vlastně taková vypuštěná bublinka, jak veřejnost zareaguje na kandidaturu někoho, koho znala kdysi dávno jako tajtrlíka pana Železného, ředitele televize Nova, který se tím tajtrlíkem svou mediální kariérou nakonec stal. Myslím, že do těch rad by měli být navrhovaní a zvolení lidé, kteří mají nějaký společenský kredit. A to je ten malér – Petr Štěpánek ten kredit nemá.“

Tento týden bude volit Poslanecká sněmovna nové rozhlasové radní. O dvě místa usilovalo 23 kandidátů, mezi nimi například bývalý ministr kultury Ilja Šmíd, uznávaný profesor mediálních studií Jan Jirák a další osobnosti. Do finálové šestice volební výbor však vybral například Tomáše Kňourka a další čtyři kandidáty, jejichž jména v mediální branži nejsou příliš známá, a Ilju Racka. „Odborná porota FITES při udělování cen Trilobit navrhuje i zcela zvláštní cenu – Zlatý citron. Ten je kyselý a cena je za nějaký akt v mediální sféře, který není zcela v pořádku. Asi nazrála doba, abychom politikům volebního výboru dali Zlatý citron,“ vysvětlil Martin Vadas, Anticenu už dostal i Tomáš Kňourek. „Někteří členové Rady ČRo dostali od nás Zlatý citron za to, jak postupují jako zástupci veřejnosti, co tam vlastně vyvolávají za aféry, které jsou naprosto pseudoaférami, místo aby se snažili tam hájit veřejný zájem, svobodu projevu a prostor pro profesionální nositele veřejné služby, tak se třeba vypořádali „velmi zajímavě“ s Petrem Fischerem.“ Martin Vadas poté popsal své pocity z vystoupení Tomáše Kňourka na veřejném slyšení před poslanci volebního výboru. Zejména ho zaujal postoj bývalého místopředsedy Rady ČRo k tak zvaným dezinformačním webům. „To je zvrácená logika a jsem zvědav, jestli to může projít plénem sněmovny,“ komentoval diskusi na veřejném slyšení volebního výboru Martin Vadas.

Ministerstvo kultury financovalo výzkumný projekt NAKI – projekt, který pracoval na Metodikách digitalizace národního filmového fondu. Projekt stál přes 50 milionů. Vedoucím týmu byl profesor Marek Jícha – také předseda AČK, hybatelem týmu byla kameramanská legenda Jaromír Šofr, na metodikách digitalizace národního filmového fondu pracovali např. Juraj Jakubisko, Jiří Menzel, Ivo Mathé, Pavel Rejholec, Petr Weigl a další odborníci. Podle Martina Vadase vznikla unikátní česká metoda digitalizace filmů – metoda DRA. „Paní ředitelka Fondu kinematografie se k různým věcem ohledně digitalizace vyjadřuje způsobem, který nám připadá poněkud nekvalifikovaný. Jednou jsme o tom vedli rozpravu, když se projednávala krátkodobá koncepce před celým plénem filmařů v kině Světozor. Paní ředitelka říkala, že ona není odbornice přes kinematografii, ona je jenom vlastně manažerka a hlídá nějaký právní rámec. Ale přitom ta její rozhodnutí v této oblasti poškozují kinematografii. Měli bychom mít v úctě to, co natočili lidé před námi, měli bychom to poznat v podobě, jak to zamýšleli a zrealizovali. Jestliže dochází k výrazným posunům v prezentaci těch děl, tak je to malér!“ shrnul Martin Vadas.

Jako tvůrce se Martin Vadas dlouhodobě angažuje ve věci poznání nacistické a komunistické totalitní minulosti na území bývalého Československa. Navrhl zařazení světově unikátního filmového fragmentu z Národního filmového archivu a souboru dokumentů na seznam Národních kulturních památek (materiály o procesu s Miladou Horákovou). A podařilo se - 22. dubna 2008 byl ten soubor zabezpečovacích filmových materiálů na bezpečném polyesterovém podkladu dokumentujících "Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice" prohlášen za archivní kulturní památku evidovanou Odborem archivní správy a spisové služby MV ČR. Jde o první a zatím jediný filmový materiál, který je archivní kulturní památkou v naší republice. Martin Vadas pak před deseti lety natočil deset hodinových dokumentů Proces H, který ve výročních dnech procesu (31. května – 9. června 2009) odvysílala Česká televize. V současné době pracuje na vzniku dokumentu o Rudolfu Slánském a celém procesu, „Na základě materiálů, které se dochovaly z toho procesu, bychom měli poznat i další osobnosti, které tam byly taky souzeny. Ten jejich život je taky zajímavý. Mě velice zajímá osud Artura Londona, který až do unikátní práce historika Karla Bartošky, nebyl vlastně poznaný. Všichni jsme viděli film Doznání, všichni jsme četli tu knihu, kterou napsal se svojí paní, ale teprve Karel Bartošek tomu dal ověřený historický rámec,“ přiblížil Martin Vadas a dodal, „chtěl bych k výročí toho procesu, tedy v listopadu 2022, udělat rekonstrukci toho procesu den po dni, abychom se mohli věnovat nejenom těm obžalovaným, odsouzeným, popraveným, ale také strůjcům toho procesu, organizátorům tam na místě, těm soudcům, advokátům, těm žalobcům. A pokud se to podaří i veřejnosti. To je věc, kterou bychom měli poznat ve všech souvislostech. Je tady díra v našem kulturním kódu – v čem jsme to tady vlastně žili, co ty komunisté tady osnovali a jakým způsobem jednali i vůči sobě.“

Celý rozhovor Jana Mrzeny s Martinem Vadasem můžete shlédnout na Českých médiích již v pondělí odpoledne!