logo Facebook
i slova jsou činy

Petr Štěpánek: RADA MÁ MANTINELY DANÉ ZÁKONEM - JESTLI TAM SEDÍ ŽÁK, POSPÍCHAL NEBO ŠTĚPÁNEK NENÍ ROZHODUJÍCÍ

11. února 2019 13:00 / autor: Jan Mrzena

Petr Štěpánek vždy uměl vzbudit emoce. Nejen při sdělování svých názorů o médiích, při rockových exibicích a na svém face booku. Když v září klub ANO zveřejnil, že právě jeho navrhl jako kandidáta do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, byly svolány dokonce demonstrace. „Úplná absurdita. Spíš projev totalitního myšlení organizátorů demonstrace i kampaně,“ popsal své pocity z tehdejších událostí Petr Štěpánek. „Člen rady je členem třinácti členného kolektivního orgánu, kde se o všem hlasuje většinou. Navíc Rada pro rozhlasové a televizní vysílání není ten orgán, který přímo rozhoduje o České televizi – to je Rada České televize. Takže něco ovlivnit, nebo zničit Českou televizi, tak o tom se rozhoduje úplně někde jinde. To je věc Parlamentu. Onehdy jsem to počítal – v České republice je 49 členů různých mediálních rad. O kolika těch členech veřejnost ví, co si vlastně o těch médiích, o kterých rozhodují, co si o nich myslí?“

V té době se o Petru Štěpánkovi v médiích hodně psalo a mluvilo. Také v pořadu České televize Newsroom ČT24. Poté právě na tento pořad podal kvůli reportáži o sobě stížnost současné RRTV a RČT. „Rada České televize, jako zcela zbytečný orgán, vůbec neodpověděla. Takže nevím, jestli to tam někde zapadlo, nebo si s tím někdo vytřel něco,“ popsal svou zkušenost, „ale rada pro vysílání zareagovala promptně. Zařadila to na pořad jednání a vlastně mi ve všem dala za pravdu, protože s Českou televizí zahájila správní řízení o možném porušení zákona. Ono se stalo to, že oni si se mnou natočili rozhovor, z toho rozhovoru neodvysílali vůbec nic. Naopak tam zvýraznili starou kauzu z přelomu tisíciletí, která se týkala televize Nova a všech těch arbitráží a znovu rozvířili to, že já spolu s dalšími kolegy toho mám být viníkem. To prostě není pravda. My jsme všechny ty soudy posléze vyhráli. Takže oni mě prostě očernili. Bez možnosti, abych já se k tomu vyjádřil. Když jsem ta kontroverzní osoba, tak bych očekával, že si mě pozvou, že mě tam vyzpovídají v přímém přenosu, že mi položí otázky– já bych odpovídal na všechno. Oni si ale vyberou jeden bonmot (že jsem chtěl podminovat Českou televizi), jednu nadsázku, ironii, hyperbolu, tu vytrhnou z kontextu a už to jede.“ Podle Štěpánka má mít v mediálních radách své zástupce i kritická část veřejnosti (kritická k veřejnoprávním médiím). Rady rozhodují hlasováním, „Já se kvůli tomu nebudu nikde věšet, pokud prohraju. Ale asi ten strach, že ty věci docela umím, že těm věcem rozumím, a v tom kolektivním orgánu docela jsem uměl přesvědčit většinu,“ uvažoval nahlas Štěpánek o důvodech obav z jeho potenciálního členství v RRTV.

Byl členem RRTV od roku 1994 až do roku 2003. Tehdy byla rada odvolána rozhodnutím předsedy vlády, na základě usnesení Poslanecké sněmovny (pro hlasovalo 89 poslanců). „Už tehdy byli poslanci upozorňováni, že odvolání nemá oporu v zákoně, že se může stát, že se odvolaní radní obrátí na soud, že to vyhrají a že to taky mže stát docela dost peněz,“ vzpomínal Petr Štěpánek. Spolu s některými kolegy požádal soud o přezkum odvolání rady. Ten dal bývalým radním za pravdu – tehdejší předseda vlády Vladimír Špidla radu odvolal nezákonně a soud odvolání zrušil. To bylo v roce 2007. Jak to všechno tehdy proběhlo? Jak se nechal Český stát zatáhnout do arbitráží o Novu? Proč nakonec daňoví poplatníci za prohru platili? Kauza však do dneška, tedy už šestnáct let, však není dořešena, a to v otázce výše náhrady bývalým členům rady a v otázce, který orgán státu má tuto náhradu vyplatit. „Ani Topolánek a spol. neprojevili odvahu, aby to dotáhli do konce. Stát nám dluží platy za dva až tři roky, protože jsme byli odvoláni nezákonným způsobem,“ popsal Štěpánek. „předesílám, že jsme byli ochotni se dohodnout – dejte nám polovinu toho, co nám náleží – a vyřešme to mimosoudním způsobem. Nikdo se s námi nebavil. Namísto toho nám Jan Fischer předal další odvolání.“ Tím ovšem nedošlo k vyřešení náhrady, ani toto odvolání nemělo oporu v zákonech. Tak šel čas a částka náhrady rostla. Kam až se vyšplhala? Jaký je aktuální stav letitého pochybení státu?

To vše, ale i vzpomínky Petra Štěpánka na některé historky při osobní zkušenosti s dalšími členy rad, pohled na činnost současné RRTV a některé mediální kauzy můžete shlédnout právě zde!