logo Facebook
i slova jsou činy

Ilona Švihlíková: NEJEN HUAWEI, ALE I EVROPSKÁ AUTA PODLE TRUMPA OHROŽUJÍ NÁRODNÍ BEZPEČNOST USA

25. ledna 2019 13:00 / autor: Jan Mrzena

Ekonomka, politoložka, publicistka a spisovatelka Ilona Švihlíková je často slyšet v pořadu „Jak to vidí“ na Dvojce Českého rozhlasu, píše do Eura, točí rozhovory pro sesterský web Českých médií Ecofin, její názory publikují vedle zavedených ekonomických médií i Britské nebo Parlamentní listy. Pokrývá mainstream v České republice všechna podstatná ekonomická témata? „Píše se o ledasčem. Ale jde to po povrchu. Je to hodně o personáliích ve smyslu – politik XY řekl a politik ABC na to řekl,“ popsala Ilona Švihlíková a dodala, „nemá to trendovou složku, ten dlouhodobý trend se úplně ignoruje. Řada velkých ekonomických témat dochází s velikánským zpožděním. Když se podívám třeba na peněžním teorii, to znamená moderní měnovou teorii (aktuálně obrovské téma v USA) a koncept plnohodnotných peněz – to, co plní stránky dokonce i mainstreamového tisku na západ od nás, tak tady nikdo neslyší, nevidí, prostě nezájem.“ Poté upřesnila, „U nás to pokrývání je konjunkturální, krátkodobé. Nepíše se o těch velkých, podle mě zásadních věcech. Strašně se zanedbává téma politické ekonomie. To znamená že hledám zájmy, za tím, co se děje. Popisuje se, že se něco stalo, ale nepíše se jaké tam jsou zájmy a jakým způsobem se prosazují.“

Médii aktuálně hýbe Brexit. O tom, co se děje máme poměrně dost informací. „Otázka je, jak se to interpretuje. Jednak je tam dost dobře vidět, že Evropská unie zaujala ten postoj – „a teď Vám to teda ukážeme a Ti ostatní si setsakramentsky rozmyslí, aby něco takového taky dělali!!!“. To je motivace strachem,“ vysvětlila Ilona Švihlíková. „U Velké Británie mě mrzí, jakým způsobem bylo zneužito referendum proto, aby Cameron naplnil své vnitrostranické cíle. Teď je to zneužito podruhé – podívejte se, když necháte lidi rozhodovat, jakou udělají hloupost…Ve skutečnosti to, co provází brexitový proces, je absolutní a totální selhání politických elit Velké Británie.“ Tvrdý Brexit je podle publicistky obrovský náraz pro všechny zúčastněné strany.

Rozhovor se nevyhnul ani dalším zásadním tématům politické ekonomie. „Aktuálně přišly nové zprávy. USA chce Huawei a ZTE vyřadit nejen ze sítí 5G, potažmo z rozvoje internetu (tahle firma má obrovský technologický náskok), ale dokonce i její solární panely prý ohrožují národní bezpečnost,“ popsala Ilona Švihlíková. „Jde o dvě zásadní věci. Za prvé kauza Huawei, případně ZTE, zapadají do obchodní války mezi USA a Čínou. Ta samotná obchodní válka je součástí sporu o hegemona. To je obrovský zásadní střet, ve které se my nacházíme, mezi odcházejícím hegemonem a zemí, jejíž ekonomický a politický vliv roste, která ale na hegemona neaspiruje. Za druhé zcela ustupuje rétorika volného obchodu a místo toho se velmi silně rozšiřuje protekcionismus, který je ale velmi selektivní a zdůvodňuje se národní bezpečností. Takže dochází ke zneužívání toho pojmu. Když se podíváme na USA, tak národní bezpečností je ocel a hliník, což je směšné, pak to jsou telekomunikace, solární panely. A dneska psaly na Financial Times, že Trump je posedlý myšlenkou uvalit cla na evropská auta, protože také ohrožují národní bezpečnost.“

Světové mocenské silokřivky se mě mění, „Jde to strašně rychle, dělá mi to velkou starost, protože to není jenom otázka obchodu. Dochází k situaci, kterou já z hlediska mezinárodních vztahů vnímám jako nesmírně rizikovou – klesá důvěra mezi těmi aktéry, posiluje se snaha řešit to konfliktem, vydíráním, vyhrožováním. Od takové situace je už jenom krok k nějakému vojenskému konfliktu. Ten vývoj vnímám velmi negativně, jako velikánské nebezpečí,“ vysvětlila Ilona Švihlíková pohled na svět, ve kterém žijeme právě teď.

Nebezpečná hra o světového hegemona je rozehrána. Kdo další jí vedle Číny a USA hraje? Kdo se v současné době emancipoval ve své zahraniční politice? Jaká je pozice Evropy? Pere se o své postavení nebo spíše setrvává v defenzivním postavení a vlastních vnitřních kauzách sporech?

Od světové politické ekonomie se rozhovor vrátil do České republiky. Vedle už omšelého rozporu v procesu sestavování, schvalování a reálného plnění státního rozpočtu, který je vládou i opozicí převážně používán pouze k marketingovým kampaním, došlo i na zásadní dlouhodobá témata. „Hlavní daň je u nás DPH, degresivní daň, která dopadá nejvíc na ty nejchudší. Není to vykompenzováno nějakou progresivitou. Náš daňový mix strašně dopadá na zaměstnance a dopadá na ty nejchudší skupiny. Je opravdu normální, aby daň z příjmu fyzických osob byla větší, než u právnických? Aby fyzické osoby platily víc, než firmy v konjunktuře? To opravdu normální není!“ apelovala Ilona Švihlíková.

Před několika lety otevřela veřejně i velký problém české ekonomiky. Popsala jej v knize „Jak jsme se stali kolonií“. „Odborně se tomu říká závislá ekonomika, politicky vzato to je tak, jak jsem napsala. Vývoj souvisí hned s počátkem transformace naší ekonomiky v devadesátých letech. Tehdy měli zahraniční aktéři (například Mezinárodní měnový fond a Světová banka) svoje představy a rozhodně to nebyly představy, že ve střední Evropě budou vyspělé ekonomiky. Tam šlo o to zafixovat tu naší tak zvanou výhodu, to znamená levná měna, levná práce. Tahle linie se táhne do dneška,“ pospala Ilona Švihlíková. „Většina lidí si neuvědomuje, že když s tím jednou začneme, tak to je strašně silné. To je jako když vlak vjede na koleje, vy hodíte tu výhybku a vlak jede a je strašně těžké to změnit. Vlak jede.“ Další vývoj v České republice směřoval dál k zvětšování závislosti, „Projekt tak zvaného domácího kapitalismu zkrachoval, byl odsouzen k tomu, aby zkrachoval, protože ty špatné úvěry se kupily u bank, takže to muselo jednou spadnout, což se na konci devadesátých let stalo. Tím jsme se ještě víc stali odkázanější na zahraniční kapitál,“ pokračovala Ilona Švihlíková. Podle ní většina našich politických elit dělala „strategii trpaslík“ a neměla vůli to změnit. I proto došlo k umělé devalvaci koruny, nezvyšovaly se mzdy, měli jsme nejnižší minimální mzdu z celé EU, „takové chování má obrovské dopady na sociální ekonomickou i politickou situaci u nás. Hlavní je dostat se z toho ven. To řešíme my, to řeší Slováci, to řeší Maďaři.“

Celý rozhovor Jana Mrzeny s ekonomkou, politoložkou, spisovatelkou a publicistkou Ilonou Švihlíkovou otevřete zde!